o: ActiveSupport::Cache::Entry :@compressedF: @value"áO"ÛO
Designs/ROBOTS/Camerus/htm/index.htm
12 12
</font><font size="4">Jak se d?l? robot na IstRobot<br>
13 13
</font><br>
14 14
<a href="mailto:kaklik@mlab.cz">kaklik@mlab.cz</a>; <a href="mailto:kakl@i.cz">
15
kakl@i.cz</a><br>
15
kakl@i.cz</a><span lang="en-us">; M. Novot</span>n?<br>
16 16
&nbsp;</font></p>
17 17
<p align="center"><a href="pic/image001.jpg">
18 18
<img border="0" src="pic/image001_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image001.jpg"></a></p>
......
51 51
?e?en? se v?ak pozd?ji neuk?zalo jako v?hodn?, proto?e ladit distribuovan? k?d 
52 52
bylo ??dov? obt??n?j?? a nav?c se musela naprogramovat komunikace mezi 
53 53
procesory. ?asto se n?m tak? st?valo, ?e jsme b?hem v?voje do jednoho procesoru 
54
nahr?li k?d pro druh? procesor, co? kupodivu ob?as trvalo ur?itou dobu, ne? jsme 
54
nahr?li k?d pro druh? procesor, co? kupodivu <span lang="en-us">v</span>?dy trvalo ur?itou dobu, ne? jsme 
55 55
na to p?i?li.<br>
56 56
&nbsp;</font></p>
57 57
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image007.jpg">
......
97 97
program v&nbsp;?asov? t?sni spr?vn? upravit. Robot tedy nakonec nedojel.<br>
98 98
<br>
99 99
Odhadovali jsme, ?e n?m chyb?l tak t?den na odlad?n? firmware, proto?e v&nbsp;roce 
100
2006 u n?s byla povode? a ztratili jsme tak nejm?n? jeden m?s?c ve?er? na 
100
2006 u n?s byla povode? a ztratili jsme tak nejm?n? jeden kalend??n? m?s?c ve?er?/weekend? na 
101 101
programov?n?. Nyn? s&nbsp;odstupem ?asu vid?me, ?e co se t?k? objet? cihly, chyb?lo 
102
mnohem v?ce.<br>
102
n?m mnohem v?ce.<br>
103 103
&nbsp;</font></p>
104 104
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot Laserus</b></font></p>
105 105
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? verz? robota se shodn?m 
......
129 129
dostali polohu ??ry m??enou z leva a jednou z prava.<br>
130 130
<br>
131 131
Druh? probl?m byl z?va?n?j??. Proto?e bylo pou?ito za??zen? na ?ten? ??rov?ho 
132
k?du, sn?mali jsme vlastn? polohu jedn? ??ry ve scanovan?m prostoru. V&nbsp;prudk? 
132
k?du, sn?mali jsme vlastn? polohu jedn? ??ry fiktivn?ho ??rov?ho k?du ve scanovan?m prostoru. V&nbsp;prudk? 
133 133
zat??ce v?ak doch?z? k&nbsp;tomu, ?e ??ru vid? sn?ma? ?ikmo a tak se relativn? 
134 134
zv?t?uje jej? tlou??ka. Vnit?n? elektronika sn?ma?e vyhodnotila tento stav, jako 
135 135
?e se nejedn? o ??rov? k?d a ??ru vyfiltrovala. To samoz?ejm? m?lo v&nbsp;ostr? 
......
271 271
nem? dostatek ?idel na bezpe?n? objet? p?ek??ky.<br>
272 272
&nbsp;</font></p>
273 273
<p align="left"><font face="Times New Roman">Jednozna?n? se uk?zalo, ?e obj??d?t 
274
p?ek??ku ?naslepo? nen? dobr? strategie a zejm?na, pokud je odometrie na hnan? 
274
p?ek??ku ?nap?l naslepo? nen? dobr? strategie a zejm?na, pokud je odometrie na hnan? 
275 275
n?prav?.<br>
276 276
&nbsp;</font></p>
277 277
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Co s&nbsp;cihlou?</b></font></p>
278 278
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? v?voj jsme v?novali obj??d?n? 
279 279
cihly za pomoci ?idel. Jak? ?idla ale pou??t? M?li jsme ?patn? zku?enosti s&nbsp;IR 
280
?idly s&nbsp;3Orbise a roboty s&nbsp;ultrazvukem jsme zase na minul?ch ro?n?c?ch vid?li, 
280
?idly z&nbsp;3Orbise a roboty s&nbsp;ultrazvukem jsme zase na minul?ch ro?n?c?ch vid?li, 
281 281
?e si spletli tunel s&nbsp;cihlou, p??padn? nevid?li cihlu, pokud se k&nbsp;n? bl??ili 
282 282
ze?ikma.<br>
283 283
<br>
......
291 291
paprsek, aby nedoch?zelo k&nbsp;jeho integraci na velk? vzd?len? plo?e. Dal?? dva 
292 292
senzory jsou mikrosp?na?e na mechanick?m n?razn?ku, kdyby se stalo, ?e 
293 293
triangula?n? ?idlo cihlu p?ehl?dne. To se m??e st?t v&nbsp;prudk? zat??ce. Z&nbsp;boku 
294
jsou pak ultrazvukov? senzor a d?lkom?r s&nbsp;?ervenou LED. Tyto ?idla udr?uj? 
295
konstantn? vzd?lenost od cihly p?i jej?m obj??d?n?. K&nbsp;tomu je?t? ji? zm?n?n? 
296
odometrie na prav?m kole?ku, kter? zaji??uje prudkou zat??ku doleva jakmile je 
294
jsou pak ultrazvukov? senzor a on/off d?lkom?r s&nbsp;?ervenou LED. Tyto ?idla udr?uj? 
295
konstantn? vzd?lenost od cihly p?i jej?m obj??d?n?. K&nbsp;tomu je?t? ji? zm?n?n? odometrie na prav?m kole?ku, kter? zaji??uje prudkou zat??ku doleva jakmile je 
297 296
cihla detekov?na a nakonec kompas, kter? zabra?uje, aby se robot vracel zp?t po 
298 297
trati (to se m??e st?t, proto?e mezi p?edn?m ?idlem a bo?n?mi ?idly je slep? 
299 298
?hel).<br>
......
338 337
m?li zatuhl? p?evodovky a kole?ka prokluzovala. Sna?ili jsme se do h??delek 
339 338
vyvrtat d?rky a d?t tam kol?k, ale vrt?k v?bec nitridovanou ocel z&nbsp;CD mechanik 
340 339
nebral. Nakonec jsme do h??delek pouze vypilovali dr??ky a op?t jsme je zalili 
341
epoxidem. Jestli neprokluzuj?, jsme pro jistotu u? nezkou?eli.<br>
340
epoxidem. Jestli neprokluzuj?, jsme pro jistotu u? nezkou?eli. </font></p>
341
<p align="left"><font face="Times New Roman">P?i manipulaci s pravou p?evodovkou 
342
se poda?ilo ulomit v?vod od IR z?vory na odometrii. Proto?e ne?la vym?nit (je 
343
zalepen? v p?evodovce)a necht?li jsme m?nit celou p?evodovku, natavili jsme jej? 
344
pouzdro p?jkou a dr?tek p?iletovali na pah?l v?vodu.<br>
342 345
<br>
343
Je?t? bylo nutn? znovu zab?hnout p?evodovky, to jsme d?lali p?es noc z&nbsp;pond?l? 
346
Po rozebr?n? bylo nutn? p?evodovky nechat znovu zab?hnout, to jsme d?lali p?es noc z&nbsp;pond?l? 
344 347
na ?ter? (IstRobot b?v? ve st?edu a my tam obvykle jedeme v&nbsp;?ter? dopoledne). 
345 348
Motory se to?ily do r?na do posledn? chv?le p?ed nalo?en?m robota do auta.<br>
346 349
&nbsp;</font></p>
......
354 357
cihly se dokonce ob?as zastavil. No jasn?, ?ekli jsme si, jsou st?le zatuhl? 
355 358
p?evodovky, zm?nili jsme p?r konstant v&nbsp;programu a jak? tak? to zase jezdilo. 
356 359
Situace se ale o p?lnoci zase zhor?ila a za?al smrd?t H-m?stek. Vym?nili jsme 
357
tedy H-m?stek a nepomohlo to. Vym?nili jsme tedy motor a pomohlo to! (Pozd?j?? anal?zou z?znamu pou?it?ho d?lu bylo zji?t?no, ?e motor ?.2 byl pou?it spolu s p?vodn?m podvozkem na v?stav? Vzd?l?n? a ?emeslo v ?esk?ch Bud?jovic?ch, kde byla levoto?iv? tra? a jeho provozn? doba tak vzrostla o des?tky hodin proti motoru ?.1) Vr?tili jsme tedy do 
360
tedy H-m?stek a nepomohlo to. Vym?nili jsme tedy motor a pomohlo to! (Pozd?j?? anal?zou z?znamu pou?it?ho d?lu bylo zji?t?no, ?e motor ?.2 byl pou?it spolu s p?vodn?m podvozkem na v?stav? Vzd?l?n? a ?emeslo v ?esk?ch Bud?jovic?ch, kde byla levoto?iv? tra? a jeho provozn? doba tak vzrostla o des?tky hodin proti motoru ?.1<span lang="en">&nbsp;.</span>) 
361
Po v?m?n? motoru jsme vr?tili do 
358 362
robota p?vodn? H-m?stek (asi tak v&nbsp;jednu hodinu r?no) a zase to nejelo. M??en?m 
359 363
jsme pak zjistili dv? v?ci, jednak byly p?es p?jec? lak odizolov?ny zemn?c? 
360 364
?rouby na plo?n?m spoji H-m?stku a tak v?echen proud tekl p?es h?eb?nkov? 
361 365
konektor a pak tam je?t? byl zkrat p?es jeden tranzistor H-m?stku, tak?e jeden 
362 366
motor nereverzoval. P?edstavte si, ?e tyto z?vady byly vykompenzov?ny 
363
regul?torem v&nbsp;software a ?e s&nbsp;nimi byl Camerus na Robot Challenge t?et?!<br>
367
jednak regul?torem v&nbsp;software a tak? koncepc? podvozku, a ?e s&nbsp;nimi byl Camerus na Robot Challenge t?et?!<br>
364 368
<br>
365 369
Pak u? jenom sta?ilo doprogramovat tu logovac? proceduru (p?episovala pam??). A 
366 370
kolem p?t? hodiny rann? byl robot p?ipraven na sout??.<br>
:@created_atf1418553338.691489A[:@expires_in0