o: ActiveSupport::Cache::Entry :@compressedF: @value"F‚"?‚
Designs/ROBOTS/Camerus/htm/index.htm
1
<html>
2

  
3
<head>
4
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
5
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1252">
6
<title>Nov? str?nka 1</title>
7
</head>
8

  
9
<body>
10

  
11
<p align="center"><font face="Arial"><font size="7">Robot CAMERUS<br>
12
</font><font size="4">Jak se d&#283;l? robot na IstRobot<br>
13
</font><br>
14
<a href="mailto:kaklik@mlab.cz">kaklik@mlab.cz</a>; <a href="mailto:kakl@i.cz">
15
kakl@i.cz</a><br>
16
&nbsp;</font></p>
17
<p align="center"><a href="pic/image001.jpg">
18
<img border="0" src="pic/image001_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image001.jpg"></a></p>
19
<p align="left"><font face="Times New Roman">Tato dokumentace popisuje konstrukci robota 
20
Camerus, kter? byl zkonstruov?n pro sout&#283;? IstRobot pro kategorii Stop?r (<a href="http://www.robotika.sk/contest/">http://www.robotika.sk/contest/</a>).
21
<br>
22
<br>
23
Sna?ili jsme se technickou dokumentaci pojmout pon&#283;kud netradi&#269;n&#283;. Krom&#283; 
24
popisu fin?ln? verze robota zde naleznete chronologick? popis jeho v?voje a 
25
popis v?ech slep?ch uli&#269;ek. Douf?me, ?e takov?to forma dokumentace bude m?t pro 
26
na?e n?sledovn?ky v&#283;t?? hodnotu ne? pouh? n?vod na zopakov?n? konstrukce.<br>
27
&nbsp;</font></p>
28
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot 3Orbis</b></font></p>
29
<p align="left"><font face="Times New Roman"><span lang="cs">V?voj robota Camerus za&#269;al p&#345;ed v?ce jak dv&#283;ma roky v?vojem 
30
robota 3Orbis. Robot 3Orbis m&#283;l m?t novou revolu&#269;n? koncepci podvozku. Pou?ili 
31
jsme t&#345;?kol? podvozek, kter? m&#283;l dv&#283; hnan? kola, ka?d? s&nbsp;nez?visl?m motorem a 
32
t&#345;et? kolo, kter? m&#283;lo &#345;?zen? zat?&#269;en?. Jednalo se tedy o nonholonomn? podvozek. 
33
Koncepci podvozku jsme nejd&#345;?ve ov&#283;&#345;ovali se dv&#283;ma senzory na &#269;?ru, jako to m&#283;ly 
34
na?i p&#345;edchoz? holonomn? roboti. To moc nefungovalo a proto jsme p&#345;idali dal?? 
35
senzory, pomoc? kter?ch se diskr?tn&#283; nastavoval ?hel zat?&#269;ec?ho kole&#269;ka.</span></font></p>
36
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image003.jpg">
37
<img border="0" src="pic/image003_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image003.jpg"></a></font></p>
38
<p align="center"><font face="Times New Roman">Ob<span lang="en-us">r.</span>1: Prvn? pokusy s&nbsp;t&#345;?kol?m a t&#345;?motorov?m robotem<br>
39
<br>
40
<a href="pic/image005.jpg">
41
<img border="0" src="pic/image005_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image005.jpg"></a></font></p>
42
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 2: Baterie senzor&#367; na &#269;?ru</font></p>
43
<p align="left"><font face="Times New Roman"><br>
44
P&#345;id?n?m dal??ch senzor&#367; na &#269;?ru jsme se dostali do probl?m&#367; s&nbsp;po&#269;tem vstup&#367; 
45
pou?it?ho procesoru (PIC16F88). Tento probl?m jsme vy&#345;e?ili tak, ?e jsme na 
46
zpracov?n? sign?l&#367; ze senzor&#367; na &#269;?ru pou?ili dal?? samostatn? procesor. Toto 
47
&#345;e?en? se v?ak pozd&#283;ji neuk?zalo jako v?hodn?, proto?e ladit distribuovan? k?d 
48
bylo &#345;?dov&#283; obt??n&#283;j?? a nav?c se musela naprogramovat komunikace mezi procesory. 
49
&#268;asto se n?m tak? st?valo, ?e jsme b&#283;hem v?voje do jednoho procesoru nahr?li k?d 
50
pro druh? procesor, co? kupodivu ob&#269;as trvalo ur&#269;itou dobu, ne? jsme na to 
51
p&#345;i?li.<br>
52
&nbsp;</font></p>
53
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image007.jpg">
54
<img border="0" src="pic/image007_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image007.jpg"></a></font></p>
55
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>3: P&#345;edn? n?hon; p&#345;id?no druh? patro na 
56
elektroniku<br>
57
&nbsp;</font></p>
58
<p align="left"><font face="Times New Roman">P&#367;vodn? koncepce p&#345;edpokl?dala hnan? kola vp&#345;edu a zat?&#269;ec? kolo vzadu. 
59
Model?&#345;sk? servo v?ak nedok?zalo dostate&#269;n&#283; rychle zat?&#269;et, p&#345;esto?e bylo 
60
zp&#345;evodov?no do rychla p&#345;evodem 1:2. Zm&#283;nili jsme proto uspo&#345;?d?n? na hnanou 
61
n?pravu vzadu a zat?&#269;ec? kole&#269;ko vp&#345;edu. To n?m umo?&#328;ovalo ?ost&#345;e &#345;ezat zat?&#269;ky?, 
62
ale objevily se dal?? probl?my. Podvozek se v&nbsp;zat?&#269;k?ch dost?val do smyku a 
63
proto?e hmotnost &#269;idel byla nezanedbateln?, doch?zelo i k&nbsp;jeho nakl?p&#283;n? a 
64
n?sledn&#283; k&nbsp;fale?n?mu sign?lu z&nbsp;&#269;idel, proto?e &#269;idla nebyla dr?ena v&nbsp;konstantn? 
65
vzd?lenosti od povrchu.<br>
66
<br>
67
Pro 3Orbise byla vysoustru?ena duralov? kola, pro kter? bylo pl?nov?no obut? ?O? 
68
krou?ky. To se pak uk?zalo jako nepou?iteln?. ?O? krou?ky se nedok?zaly udr?et 
69
v&nbsp;dr??k?ch na kolech. P&#367;vodn? kola byla tedy nahrazena plastov?mi z&nbsp;d&#283;tsk? 
70
hra&#269;ky. Kola m&#283;la men?? pr&#367;m&#283;r, co? zlep?ilo p&#345;evodov? pom&#283;r, kter? byl pro 
71
vyroben? p&#345;evodovky 5:1. Jako obut? byly pou?ity ust&#345;i?en? prsty z&nbsp;latexov?ch 
72
rukavic pro dom?cnost. Jako obut? zat?&#269;ec?ho kole&#269;ka bylo pou?ito pry?ov? 
73
t&#283;sn&#283;n? 12x10x2. Na zat?&#269;ec? kole&#269;ko bylo obuto tak, ?e se jelo po hran&#283; t&#283;sn&#283;n?.</font></p>
74
<p align="center"><font face="Times New Roman">
75
<br>
76
<a href="pic/image009.jpg">
77
<img border="0" src="pic/image009_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image009.jpg"></a></font></p>
78
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 4: Robot 3Orbis. Zadn? n?hon a men?? kole&#269;ka z&nbsp;autobusu 
79
od syna pana Hronka.<br>
80
Je vid&#283;t &#269;idlo na hled?n? hrany cihly.</font></p>
81
<p align="left"><font face="Times New Roman"><br>
82
Pro detekci a obj??d&#283;n? cihly byly na robotovi namontov?ny IR senzory. Jeden m&#283;l 
83
detekovat p&#345;ek??ku na dr?ze a zbyl? dva m&#283;ly slou?it pro jej? objet?. Objet? 
84
cihly pomoc? IR senzor&#367; jsme v?ak nedok?zali odladit. Obj??d&#283;n? nebylo 
85
spolehliv? a tak robot nakonec obj??d&#283;l cihlu naslepo. <br>
86
P&#345;i sout&#283;?i se objevil ne&#269;ekan? probl?m, kv&#367;li kter?mu robot nakonec nedojel. 
87
Sout&#283;?n? dr?ha je tvo&#345;ena dv&#283;ma deskami. Desky nejsou dokonale sl?cov?ny a tak 
88
mezi nimi vznik? tmav? mezera. Tato mezera byla na sout&#283;?n? dr?ze p&#345;elepena 
89
b?lou lepic? p?skou. Bohu?el &#269;idla na &#269;?ru, kter? robot pou??val, vyhodnocovala 
90
b?lou lepic? p?sku jako &#269;ernou (&#269;idla pracuj? bl?zko ultrafialov? oblasti). 
91
Tento probl?m by ?el kompenzovat programov&#283;, ale na sout&#283;?i se nepoda&#345;ilo 
92
program v&nbsp;&#269;asov? t?sni spr?vn&#283; upravit. Robot tedy nakonec nedojel.<br>
93
<br>
94
Odhadovali jsme, ?e n?m chyb&#283;l tak t?den na odlad&#283;n? firmware, proto?e v&nbsp;roce 
95
2006 u n?s byla povode&#328; a ztratili jsme tak nejm?n&#283; jeden m&#283;s?c ve&#269;er&#367; na 
96
programov?n?. Nyn? s&nbsp;odstupem &#269;asu vid?me, ?e co se t?k? objet? cihly, chyb&#283;lo 
97
mnohem v?ce.<br>
98
&nbsp;</font></p>
99
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot Laserus</b></font></p>
100
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? verz? robota se shodn?m podvozkem byl robot Laserus. Snahou bylo odstranit 
101
?t&#283;?k?? &#269;idla p&#345;edsunut? p&#345;ed robota a tak odstranit p&#345;ekl?p&#283;n? v&nbsp;ostr?ch 
102
zat?&#269;k?ch. &#344;e?en?m by bylo zv&#283;t?en? dosahu &#269;idel na &#269;?ru tak, aby mohla b?t 
103
um?st&#283;na co nejbl??e k&nbsp;ose ot?&#269;en? robota. Z?rove&#328; by se t?m sn??ila obvodov? 
104
setrva&#269;n? hmotnost robota. Znovu jsme pou?ili t&#345;?kol? podvozek s&nbsp;jedn?m &#345;?zen?m 
105
zat?&#269;ec?m kole&#269;kem, p&#345;esto?e na IstRobotu 2006 byla tato konfigurace diskutov?na 
106
a auto&#345;i druh?ho robota s&nbsp;podobnou koncepc? se v&nbsp;diskusi vyj?d&#345;ili, ?e to nebyl 
107
dobr? n?pad, ?e robot p&#345;i v&#283;t??ch rychlostech m? snahu se rozkmit?vat. &#344;e?en? 
108
tohoto probl?mu jsme vid&#283;li ve zjemn&#283;n? sn?m?n? &#269;?ry tak, aby se precizn&#283;ji 
109
nastavovalo zat?&#269;ec? kole&#269;ko.<span lang="en-us"> </span>Napadlo n?s pou??t laserovou &#269;te&#269;ku &#269;?rov?ho k?du a skute&#269;n&#283; jsme postavili 
110
funk&#269;n?ho robota (viz Obr?zek 5), kter? dok?zal, ale pomalu, jezdit po &#269;?&#345;e. </font></p>
111
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image011.jpg">
112
<img border="0" src="pic/image011_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image011.jpg"></a></font></p>
113
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 5: Robot Laserus. 
114
Na obr?zku je vid&#283;t &#269;erven? stopa LASERu.</font></p>
115
<p align="left"><font face="Times New Roman"> <br>
116
Probl?my s&nbsp;touto konstrukc? byly dva. Pokud byl na dr?ze hrbol, tak se v&nbsp;d&#367;sledku 
117
vibrac? zmen?il rozkmit laseru, proto?e laser je ve &#269;tec?m za&#345;?zen? rozm?t?v?n 
118
mechanicky zrc?tkem, kter? vibruje a velk? stranov? zrychlen? p&#345;i p&#345;ejet? hrbolu 
119
zp&#367;sobovalo, ?e elektromagnetick? mechanismus, kter? pohybuje zrc?tkem vypadl z&nbsp;rezonance. 
120
Tento probl?m by ov?em z&#345;ejm&#283; ?lo kompenzovat softwarem, proto?e se &#269;?ra &#269;etla 
121
v&nbsp;obou sm&#283;rech pohybu zrc?tka. Jednou jsme tedy dostali polohu &#269;?ry m&#283;&#345;enou z 
122
leva a jednou z prava.<br>
123
<br>
124
Druh? probl?m byl z?va?n&#283;j??. Proto?e bylo pou?ito za&#345;?zen? na &#269;ten? &#269;?rov?ho 
125
k?du, sn?mali jsme vlastn&#283; polohu jedn? &#269;?ry ve scanovan?m prostoru. V&nbsp;prudk? 
126
zat?&#269;ce v?ak doch?z? k&nbsp;tomu, ?e &#269;?ru vid? sn?ma&#269; ?ikmo a tak se relativn&#283; 
127
zv&#283;t?uje jej? tlou?&#357;ka. Vnit&#345;n? elektronika sn?ma&#269;e vyhodnotila tento stav, jako 
128
?e se nejedn? o &#269;?rov? k?d a &#269;?ru vyfiltrovala. To samoz&#345;ejm&#283; m&#283;lo v&nbsp;ostr? 
129
zat?&#269;ce fat?ln? n?sledky. D?le jsme touto cestou nepokra&#269;ovali, p&#345;esto, ?e v?me, 
130
?e v&nbsp;z?vod&#283; DARPA se &#269;asto pou??vaj? laserov? d?lkom&#283;ry. Na sout&#283;?n?ch vozech je 
131
v?ak vid&#283;t, ?e konstrukt?&#345;i tak? maj? probl?my s&nbsp;odtlumen?m vibrac?.<br>
132
&nbsp;</font></p>
133
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot Camerus</b></font></p>
134
<p align="left"><font face="Times New Roman">Znovu se vyno&#345;il n?pad, pou??t pro sn?m?n? &#269;?ry kameru. To u? n?s napadlo 
135
n&#283;kolikr?t, ale kdy? jsme n?pad analyzovali, v?dy se uk?zalo, ?e jednoduch?m 
136
jedno&#269;ipov?m mikropo&#269;?ta&#269;em nelze zpracov?vat obraz kamery. Druh?m probl?mem je, 
137
?e b&#283;?n&#283; dostupn? kamery maj? sn?mkov? kmito&#269;et 50Hz, co? se n?m zd?lo na 
138
sn?m?n? &#269;?ry pomal?.<span lang="en-us"> </span>P&#345;esto jsme zakoupili jednu kameru a za&#269;ali jsme osciloskopem testovat, co tak 
139
kamera vid? a jak by se to dalo zpracovat. Kupodivu jsme zjistili, ?e s&nbsp;procesorem 
140
na 20MHz st?h?me na&#269;?st jeden obrazov? &#345;?dek asi s&nbsp;polovi&#269;n?m rozli?en?m. To 
141
bylo povzbudiv? a zam&#283;&#345;ili jsme se t?mto sm&#283;rem.<br>
142
Druh?m probl?mem bylo, ?e kamera nesn?m? kontrastn? obraz. Jak se vypo&#345;?dat v&nbsp;jedno&#269;ipov?m 
143
po&#269;?ta&#269;i s&nbsp;t?mto probl?mem, kdy? jeho v?po&#269;etn? v?kon sta&#269;? sotva na na&#269;ten? 
144
&#345;?dku a je?t&#283; se mus? po&#269;?tat regulace pro elektronick? diferenci?l? (Pro 
145
zvolenou koncepci podvozku je nutn? diferencovat ot?&#269;ky motor&#367; na hnan?ch 
146
n?prav?ch.)<br>
147
<br>
148
Probl?m jsme vy&#345;e?ili n&#283;&#269;?m, &#269;emu jsme pracovn&#283; za&#269;ali &#345;?kat ?digit?ln? 
149
kompar?tor?. Jednodu?e jsme pomoc? logick?ch hradel provedli OR t&#345;ech nejvy???ch 
150
bit&#367; jasov?ho sign?lu z&nbsp;kamery. V?echno co bylo pod 0x1F bylo tedy &#269;ern? a 
151
v?echno nad bylo b?l?. Expozici kamery pak bylo nutn? nastavit tak, aby 
152
nejsv&#283;tlej?? &#269;ern? &#269;?ra, byla je?t&#283; &#269;ern?. To se ud&#283;lalo snadno osciloskopem, 
153
ale pro z?vod bylo nutn? vyvinout n&#283;jakou strategii, jak robot provede ur&#269;en? 
154
expozice. &#344;e?en?m byla rutina ?Expozimetr?, kter? postupn&#283; zvy?uje expozi&#269;n? &#269;as 
155
a hled? ve sn?mku (samoz&#345;ejm&#283;, ?e v&nbsp;na?em p&#345;?pad&#283; na jedn? &#345;?dce) &#269;?ru 
156
definovan? tlou?&#357;ky. Vych?z? se z&nbsp;toho, ?e nejd&#345;?ve p&#345;i podexponov?n? je &#269;ern? 
157
cel? obr?zek, pak se postupn&#283; obr?zek vyjas&#328;uje, co? je ov?em d?ky chyb&#283; 
158
apertury objektivu nerovnom&#283;rn?. Dal??m zvy?ov?n?m &#269;asu expozice se nakonec 
159
objev? &#269;?ra spr?vn? tlou?&#357;ky, ta se pak d?le zten&#269;uje a nakonec je sn?mek 
160
p&#345;ep?len a &#269;?ra zmiz?. Samoz&#345;ejm&#283; se p&#345;edpokl?dalo, ?e na startu robot &#269;?ru vid? 
161
a ta je p&#345;ed n?m p&#345;ibli?n&#283; uprost&#345;ed. <br>
162
<br>
163
Prvn? pokusy vypadaly velmi optimisticky, robot se dr?el &#269;?ry a vyjel jenom 
164
ob&#269;as. Zaj?mav? bylo, ?e robot dok?zal jezdit jenom po dr?ze, kde nebyly zat?&#269;ky 
165
doleva! Proto?e jsme nem&#283;li k&nbsp;dispozici obraz z&nbsp;kamery, aby bylo mo?n? 
166
zkontrolovat co kamera vid?, bylo nutn? tento probl?m &#345;e?it pouhou ?vahou. 
167
Napadlo n?s, ?e m&#367;?e doch?zet k ?vytrh?v?n? obrazu? na kraj?ch sn?mku. 
168
Kompenzovalo se to t?m, ?e se zahazovaly okraje &#345;?dku a skute&#269;n&#283; to pomohlo, 
169
robot spolehliv&#283;, i kdy? pomalu, sledoval &#269;?ru. To byl velk? ?sp&#283;ch, proto?e 
170
kdyby n?m n&#283;kdo &#345;ekl p&#345;ed rokem, ?e to s&nbsp;kamerou a jedno&#269;ipov?m po&#269;?ta&#269;em jde, a 
171
?e je to spolehliv?, asi by jsme mu nev&#283;&#345;ili.<br>
172
<br>
173
Po prvotn?ch ?sp&#283;??ch jsme zkusili zrychlit jen?e to nefungovalo, robot v?dy 
174
vypadl z&nbsp;dr?hy, kdy? se zat?&#269;ec? kole&#269;ko oto&#269;ilo o velk? ?hel. Napadlo n?s, ?e 
175
to m&#367;?e b?t zp&#367;sobeno proudov?mi ?pi&#269;kami, kter? zp&#367;sobuje motor serva. Pro 
176
stabilizaci nap?jen? pro elektroniku byl toti? pou?it line?rn? stabiliz?tor s&nbsp;velk?m 
177
drop-outem. Proto jsme vyvinuli m&#283;ni&#269;, kter? i p&#345;i poklesu nap&#283;t? bateri? o 2V 
178
dok?zal udr?et nap&#283;t? pro &#345;?d?c? elektroniku a zejm?na kameru stabiln?. Po tomto 
179
vylep?en? u? robot dosahoval pom&#283;rn&#283; slu?n? rychlosti a nejzaj?mav&#283;j?? bylo, ?e 
180
d?ky ?velk?? rozli?ovac? schopnosti kamery (procesor dok?zal rozli?it asi 50 
181
bod&#367;) byla j?zda v&nbsp;zat?&#269;k?ch velmi plynul?.<br>
182
<br>
183
Probl?m s&nbsp;tmou v&nbsp;tunelu byl vy&#345;e?en jednodu?e tak, ?e si robot celou cestu 
184
sv?til. Na osv&#283;tlen? dr?hy byly pou?ity &#269;erven? LED. Nev?me, jak? barva pro 
185
osv&#283;tlen? dr?hy je nejlep??, eventueln&#283;, jestli je lep?? sv?tit b?le. S&nbsp;t?m jsme 
186
u? nestihli p&#345;ed sout&#283;?? experimentovat.<br>
187
<br>
188
Proto?e pou?it? procesor PIC16F876A neum? n?sobit a v&#367;bec jeho v?po&#269;etn? v?kon 
189
nen? omra&#269;uj?c? (kdybychom ho ale m&#283;li p&#345;ed lety, tak by jsme si ur&#269;it&#283; 
190
nest&#283;?ovali), byl celkem probl?m naprogramovat elektronick? diferenci?l na 
191
hnanou n?pravu. Nakonec se to vy&#345;e?ilo procedurou ?jakon?soben??, kter? 
192
kombinac? rotac? a podm?n&#283;n?ho s&#269;?t?n? prov?d? rychle pot&#345;ebn? v?po&#269;et s&nbsp;uspokojivou 
193
p&#345;esnost?.</font></p>
194
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image013.jpg">
195
<img border="0" src="pic/image013_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image013.jpg"></a></font></p>
196
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 6: M&#283;ni&#269; v&nbsp;krabi&#269;ce od &#269;aje a primitivn? 
197
osv&#283;tlen? dr?hy.<br>
198
&nbsp;</font></p>
199
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image015.jpg">
200
<img border="0" src="pic/image015_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image015.jpg"></a></font></p>
201
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 7: Robot, p&#345;?tel &#269;lov&#283;ka.</font></p>
202
<p align="left"><font face="Times New Roman">Za&#269;ali jsme tedy testovat pro sledov?n? &#269;?ry asi nejobt??n&#283;j?? v&#283;c, dlouhou 
203
rovinku a na konci pravo?hlou zat?&#269;ku. P&#345;i dal??m zvy?ov?n? rychlosti za&#269;al 
204
robot v&nbsp;takov? zat?&#269;ce vypad?vat. Ne, ?e by p&#345;?mo vyjel a nevr?til se na dr?hu, 
205
ale polom&#283;r zat?&#269;en? byl men?? ne? polom&#283;r zat?&#269;ky a hrozilo tedy, ?e v&nbsp;Bratislav&#283; 
206
spadne ze stolu. Ud&#283;lali jsme p&#345;edpoklad, ?e je to zp&#367;sobeno pomal?m sn?mkov?m 
207
kmito&#269;tem kamery, ne? si robot sta&#269;il v?imnout, ?e je zat?&#269;ka ostr?, zmizela mu 
208
&#269;?ra ze zorn?ho pole.<br>
209
<br>
210
Dal??m probl?mem bylo, ?e pokud bylo nerovnom&#283;rn? osv&#283;tlen? dr?hy, vypad?val 
211
kame&#345;e obraz. Kamera m? sice AGC, ale samoz&#345;ejm&#283;, ?e je schopna kompenzovat 
212
rozd?ly jasu jenom v&nbsp;ur&#269;it?ch mez?ch. Kupodivu nebyl probl?m v&nbsp;tunelu, kde si 
213
robot sv?t?, ale velk? probl?m byl s&nbsp;denn?m sv&#283;tlem, pokud p&#345;ich?zelo pouze z&nbsp;jednoho 
214
sm&#283;ru.<br>
215
<br>
216
Konstruk&#269;n? &#345;e?en?, kter? n?sledovalo, bylo dopln&#283;n? dvou modr?ch &#269;idel po 
217
stran?ch robota na sledov?n? &#269;?ry. &#268;idla byla um?st&#283;na tak, ?e vid&#283;la &#269;?ru, a? 
218
kdy? &#269;?ra byla mimo zorn? pole kamery a uplat&#328;ovala se pouze v&nbsp;p&#345;?pad&#283;, ?e 
219
kamera &#269;?ru nevid?. To velmi zv??ilo spolehlivost sledov?n? &#269;?ry. Z?rove&#328; jsme 
220
tato &#269;idla pou?ili pro op&#283;tovn? vyhled?n? &#269;?ry po objet? cihly, proto?e jsme se 
221
b?li pro tento ?kol pou??t kameru, proto?e po dobu obj??d&#283;n? cihly kamera nevid? 
222
kontrastn? obr?zek (nevid? &#269;?ru) a d?ky AGC by mohla zaznamenat st?n nebo ?p?nu 
223
na trati jako &#269;?ru. <br>
224
<br>
225
Na obj??d&#283;n? cihly byl robot Camerus vybaven odometri? na prav?m kole. Vyu?ili 
226
jsme otvor&#367; ve v&#283;t??m kole p&#345;evodovky a IR z?vory z&nbsp;tisk?rny. Citlivost 
227
o<span lang="en-us">d</span>ometrie nebyla velk? (4 impulzy na jednu ot?&#269;ku kole&#269;ka (12,6mm)).<br>
228
&nbsp;</font></p>
229
<p align="left"><b><font face="Times New Roman" size="4">Jak jsme jeli ?ladit? do V?dn&#283;</font></b></p>
230
<p align="left"><font face="Times New Roman">V?e pot&#345;ebn? bylo naprogramov?no, robot sledoval &#269;?ru. P&#345;eru?en? ned&#283;lalo 
231
probl?my, prost&#283; byl v?padek obrazu a robot pokra&#269;oval v&nbsp;p&#367;vodn?m sm&#283;ru p&#345;ed 
232
p&#345;eru?en?m. Cihla byla &#345;e?ena pomoc? odometrie. Takto vybaveni jsme odjeli do 
233
V?dn&#283; na Robot Challenge 2007. &#344;ekli jsme si, ?e to tam odlad?me, proto?e jsou 
234
tam jednodu??? podm?nky ne? v&nbsp;Bratislav&#283; (alespo&#328; na prvn? pohled, robot m&#367;?e 
235
b?t v&#283;t?? a tunel je tak? v&#283;t??, tak?e robot nemus? jet tak p&#345;esn&#283;).<br>
236
<br>
237
Rozhodnut? ladit robota na Robot Challenge se uk?zalo jako spr?vn?. Podm?nky 
238
toti? byly n?ro&#269;n?. Bodov? osv&#283;tlen?, dr?ha slo?en? z&nbsp;desek s&nbsp;mezerami, styl 
239
sout&#283;?e play-off.<br>
240
<br>
241
Camerus ur&#269;it&#283; jezdil nejrychleji, ale nedok?zal objet cihlu! Jednou se stalo, 
242
?e uvid&#283;l mezeru mezi deskami, podruh? mu z&#345;ejm&#283; proklouzlo kole&#269;ko s&nbsp;odometri?, 
243
prost&#283; katastrofa! Alespo&#328;, ?e byl t&#345;et? v&nbsp;paraleln?m slalomu, to jsme mu ale 
244
zavinili my, proto?e jsme mu p&#345;i zkou?en? objet? cihly st?hli v?kon motor&#367; a pak 
245
jsme na to zapomn&#283;li. Za t&#345;et? m?sto tedy nemohl robot, ale lidsk? faktor.<br>
246
<br>
247
&nbsp;</font></p>
248
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image017.jpg">
249
<img border="0" src="pic/image017_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image017.jpg"></a></font></p>
250
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 8: Robot Challenge 2007, Parallel Slalom. Robot 
251
Camerus na dr?ze &#269;?slo 1. Na dr?ze jsou patrn? st?ny od bodov?ho osv&#283;tlen?.<br>
252
&nbsp;</font></p>
253
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image019.jpg">
254
<img border="0" src="pic/image019_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image019.jpg"></a><span lang="en-us">
255
</span><a href="pic/P3180028.JPG">
256
<img border="0" src="pic/P3180028_small.JPG" xthumbnail-orig-image="pic/P3180028.JPG"></a><br>
257
<br>
258
Obr<span lang="en-us">.</span> 9: Robot Camerus na Robot Challenge 2007. Robot 
259
nem? dostatek &#269;idel na bezpe&#269;n? objet? p&#345;ek??ky.<br>
260
&nbsp;</font></p>
261
<p align="left"><font face="Times New Roman">Jednozna&#269;n&#283; se uk?zalo, ?e obj??d&#283;t p&#345;ek??ku ?naslepo? nen? dobr? strategie a 
262
zejm?na, pokud je odometrie na hnan? n?prav&#283;.<br>
263
&nbsp;</font></p>
264
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Co s&nbsp;cihlou?</b></font></p>
265
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? v?voj jsme v&#283;novali obj??d&#283;n? cihly za pomoci &#269;idel. Jak? &#269;idla ale pou??t? 
266
M&#283;li jsme ?patn? zku?enosti s&nbsp;IR &#269;idly s&nbsp;3Orbise a roboty s&nbsp;ultrazvukem jsme 
267
zase na minul?ch ro&#269;n?c?ch vid&#283;li, ?e si spletli tunel s&nbsp;cihlou, p&#345;?padn&#283; 
268
nevid&#283;li cihlu, pokud se k&nbsp;n? bl??ili ze?ikma.<br>
269
<br>
270
Nev&#283;d&#283;li jsme co s&nbsp;t?m a tak jsme za&#269;ali zkou?et. M&#283;&#345;ili jsme, co ?vid?? 
271
ultrazvuk a co r&#367;zn? optick? &#269;idla. P&#345;i m&#283;&#345;en? se uk?zaly v?echny p&#345;edpokl?dan? 
272
probl?my. Ultrazvuk vid? kde co, jenom ne cihlu, kdy? je ?ikmo. IR sn?ma&#269; vid? 
273
cihlu sice spolehliv&#283;, ale stejn&#283; dob&#345;e jako velkou b?lou ze&#271; n&#283;kolik metr&#367; 
274
daleko. Nakonec byla pro cihlu zvolena kombinace sedmi senzor&#367;. Skute&#269;n&#283; &#269;tete 
275
dob&#345;e, sedmi! Jeden IR senzor vp&#345;edu na detekci p&#345;ibl??en? se k&nbsp;cihle. Funguje 
276
na principu triangulace. IR vys?lac? dioda m? ?zkou hlin?kovou trubi&#269;kou z??en 
277
paprsek, aby nedoch?zelo k&nbsp;jeho integraci na velk? vzd?len? plo?e. Dal?? dva 
278
senzory jsou mikrosp?na&#269;e na mechanick?m n?razn?ku, kdyby se stalo, ?e 
279
triangula&#269;n? &#269;idlo cihlu p&#345;ehl?dne. To se m&#367;?e st?t v&nbsp;prudk? zat?&#269;ce. Z&nbsp;boku 
280
jsou pak ultrazvukov? senzor a d?lkom&#283;r s&nbsp;&#269;ervenou LED. Tyto &#269;idla udr?uj? 
281
konstantn? vzd?lenost od cihly p&#345;i jej?m obj??d&#283;n?. K&nbsp;tomu je?t&#283; ji? zm?n&#283;n? 
282
odometrie na prav?m kole&#269;ku, kter? zaji?&#357;uje prudkou zat?&#269;ku doleva jakmile je 
283
cihla detekov?na a nakonec kompas, kter? zabra&#328;uje, aby se robot vracel zp&#283;t po 
284
trati (to se m&#367;?e st?t, proto?e mezi p&#345;edn?m &#269;idlem a bo&#269;n?mi &#269;idly je slep? 
285
?hel).<br>
286
<br>
287
P&#345;id?n? dal??ch &#269;idel se neobe?lo bez konstruk&#269;n?ch probl?m&#367;. Bo&#269;n? LED &#269;idlo se 
288
uk?zalo jako m?lo citliv? a bylo to z&#345;ejm&#283; zp&#367;sobeno t?m, ?e se jedn? o 
289
pr&#367;myslov? &#269;idlo, kter? je norm?ln&#283; nap?jeno nap&#283;t?m 12 a? 48V. S&nbsp;na??m 
290
nap?jec?m nap&#283;t?m 7,2V a to je?t&#283; ob&#269;as, nebylo moc spokojeno. Byl tady p&#345;id?n 
291
dal?? m&#283;ni&#269; nahoru na 12V. Byl pou?it m&#283;ni&#269; ze star? s?&#357;ov? karty.<br>
292
&nbsp;</font></p>
293
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;??</b></font></p>
294
<p align="left"><font face="Times New Roman">P&#345;id?n? kompasu na I2C sb&#283;rnici si vy??dalo p&#345;eadresaci kamery, proto?e kamera a 
295
kompas m&#283;ly na I2C sb&#283;rnici stejnou adresu a adresa kompasu se nedala zm&#283;nit. To 
296
kupodivu byl velk? probl?m, kter? jsme u? &#345;e?ili posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;?? a 
297
vynutil si tak z?sadn? z?sah jako rozebr?n? objektivu kamery, co? znamenalo 
298
pe&#269;liv? &#269;i?t&#283;n? pouzdra &#269;ipu kamery, proto?e p&#345;?padn? sm?tko na pouzd&#345;e &#269;ipu by 
299
m&#283;lo p&#345;i sout&#283;?i fat?ln? n?sledky. &#268;ip kamery sice p&#345;eadresaci um?, ale bylo 
300
nutn? p&#345;ipojit v?vod MULT (47) na <span lang="en-us">log_1 </span>a na to kupodivu na plo?n?m spoji kamery 
301
nebylo pamatov?no, p&#345;esto, ?e na plo?n?m spoji jsou plo?ky na odpory, kter? 
302
umo?&#328;uj? zm&#283;nu adresy.<br>
303
&nbsp;</font></p>
304
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image021.jpg">
305
<img border="0" src="pic/image021_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image021.jpg"></a></font></p>
306
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 10: Propojka na PCB kamery umo?&#328;uj?c? jej? 
307
p&#345;eadresaci.<br>
308
&nbsp;</font></p>
309
<p align="left"><font face="Times New Roman">Posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;?? n?s napadlo je?t&#283; jednou proj?t seznam probl?m&#367;, 
310
kter? jsme si poznamenali v&nbsp;pr&#367;b&#283;hu lo&#328;sk? sout&#283;?e. Hned na za&#269;?tku tam bylo: ?Zkontrolovat, 
311
jestli neprokluzuj? kole&#269;ka na h&#345;?deli.? Prokluzovaly. Zkusili jsme je p&#345;ilepit 
312
anaerobn?m lepidlem. V?sledek byl, ?e se zalepily h&#345;?delky do lo?isek a kole&#269;ka 
313
prokluzovala d?l. Zkusili jsme je p&#345;ilepit epoxidem. Nane?t&#283;st? n?m trochu 
314
epoxidu z&#345;ejm&#283; nateklo do lo?isek a kole&#269;ka se zase utrhla. Posledn? weekend 
315
p&#345;ed sout&#283;?? jsme tedy m&#283;li zatuhl? p&#345;evodovky a kole&#269;ka prokluzovala. Sna?ili 
316
jsme se do h&#345;?delek vyvrtat d?rky a d?t tam kol?k, ale vrt?k v&#367;bec nitridovanou 
317
ocel z&nbsp;CD mechanik nebral. Nakonec jsme do h&#345;?delek pouze vypilovali dr??ky a 
318
op&#283;t jsme je zalili epoxidem. Jestli neprokluzuj?, jsme pro jistotu u? 
319
nezkou?eli.<br>
320
<br>
321
Je?t&#283; bylo nutn? znovu zab&#283;hnout p&#345;evodovky, to jsme d&#283;lali p&#345;es noc z&nbsp;pond&#283;l? 
322
na ?ter? (IstRobot b?v? ve st&#345;edu a my tam obvykle jedeme v&nbsp;?ter? dopoledne). 
323
Motory se to&#269;ily do r?na do posledn? chv?le p&#345;ed nalo?en?m robota do auta.<br>
324
&nbsp;</font></p>
325
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Noc p&#345;ed sout&#283;??</b></font></p>
326
<p align="left"><font face="Times New Roman">?Kdyby nebylo posledn? noci, tak nen? ??dn? projekt dokon&#269;en.? Odpoledne jsme 
327
p&#345;ijeli do Bratislavy na ubytovnu, rozlo?ili dr?hy a za&#269;ali ladit posledn? &#345;?dky 
328
programu. V&nbsp;na?em p&#345;?pad&#283; to m&#283;lo b?t zpracov?n? logu z&nbsp;j?zdy.<br>
329
<br>
330
A v&#367;bec to nejezdilo. Robot m&#283;l mal? v?kon v&nbsp;levoto&#269;iv? zat?&#269;ce, p&#345;i obj??d&#283;n? 
331
cihly se dokonce ob&#269;as zastavil. No jasn&#283;, &#345;ekli jsme si, jsou st?le zatuhl? 
332
p&#345;evodovky, zm&#283;nili jsme p?r konstant v&nbsp;programu a jak? tak? to zase jezdilo. 
333
Situace se ale o p&#367;lnoci zase zhor?ila a za&#269;al smrd&#283;t H-m&#367;stek. Vym&#283;nili jsme 
334
tedy H-m&#367;stek a nepomohlo to. Vym&#283;nili jsme tedy motor a pomohlo to! Prost&#283; jsme 
335
neust?l?m lad&#283;n?m programu a zkou?en?m zni&#269;ili jeden motor! Vr?tili jsme tedy do 
336
robota p&#367;vodn? H-m&#367;stek (asi tak v&nbsp;jednu hodinu r?no) a zase to nejelo. M&#283;&#345;en?m 
337
jsme pak zjistili dv&#283; v&#283;ci, jednak byly p&#345;es p?jec? lak odizolov?ny zemn?c? 
338
?rouby na plo?n?m spoji H-m&#367;stku a tak v?echen proud tekl p&#345;es h&#345;eb?nkov? 
339
konektor a pak tam je?t&#283; byl zkrat p&#345;es jeden tranzistor H-m&#367;stku, tak?e jeden 
340
motor nereverzoval. P&#345;edstavte si, ?e tyto z?vady byly vykompenzov?ny 
341
regul?torem v&nbsp;software a ?e s&nbsp;nimi byl Camerus na Robot Challenge t&#345;et?!<br>
342
<br>
343
Pak u? jenom sta&#269;ilo doprogramovat tu logovac? proceduru (p&#345;episovala pam&#283;&#357;). A 
344
kolem p?t? hodiny rann? byl robot p&#345;ipraven na sout&#283;?.<br>
345
&nbsp;</font></p>
346
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>IstRobot 2007</b></font></p>
347
<p align="left"><font face="Times New Roman">IstRobot 2007 n?s skute&#269;n&#283; p&#345;ekvapil, byla na n&#283;m z&nbsp;na?eho pohledu nejslo?it&#283;j?? 
348
dr?ha, jakou jsme kdy vid&#283;li. Extr?mn&#283; dlouh? p&#345;eru?en?, nav?c v&nbsp;inflexn?m bod&#283; 
349
(to n?s v&#367;bec nenapadlo, ?e je mo?n?), cihla hned za pravo?hlou zat?&#269;kou (sotva 
350
robot vyjede ze zat?&#269;ky, b?c, a je tu cihla), viz Obr?zek 11. </font></p>
351
<p align="left">&nbsp;</p>
352
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image023.jpg">
353
<img border="0" src="pic/image023_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image023.jpg"></a></font></p>
354
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 11: IstRobot 2007 ? tvar dr?hy.</font></p>
355
<p align="left"><font face="Times New Roman">Obt??nost trati se 
356
uk?zala hned v&nbsp;prvn? j?zd&#283;, Camerus vypadnul na p&#345;eru?en?. V&nbsp;druh? j?zd&#283; jsme 
357
sn??ili v?kon motor&#367;, zde ale zase hrozilo, ?e se robot nerozjede, pokud n&#283;kde (nap&#345;?klad 
358
p&#345;i obj??d&#283;n? cihly) v?razn&#283; zpomal?. Robot jel plynuleji, p&#345;esto vyjel v&nbsp;p&#345;eru?en? 
359
(to d? rozum, proto?e kop?roval tvar dr?hy p&#345;ed p&#345;eru?en?m), vyhnul se tunelu, 
360
znovu na?el dr?hu (to fungovalo dob&#345;e) a na podruh? projel. Byl to ?sp&#283;ch, ale 
361
velk? &#269;asov? ztr?ta a nav?c si robot ?patn&#283; zapamatoval dr?hu pro dal?? j?zdu, 
362
proto?e bloudil.</font></p>
363
<p align="left"><font face="Times New Roman">Programovali jsme m?sto ob&#283;da a nakonec jsme to p&#345;eru?en? vy&#345;e?ili. Prost&#283; jsme 
364
zohlednili, ?e dr?ha za p&#345;eru?en?m m&#367;?e pokra&#269;ovat i na druhou stranu. Zn? to 
365
jednodu?e, ale ?prava programu nebyla tak jednoduch?, viz sout&#283;?n? verzi 
366
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/Camerus/sw/#_Designs_ROBOTS_Camerus_sw_">firmware</a>.</font></p>
367
<p align="left"><font face="Times New Roman">Fin?lov? j?zda prob&#283;hla bez 
368
probl?m&#367;, robot sice jel na m?n&#283; jak polovinu regula&#269;n?ho rozsahu a bez na?eho 
369
z?sahu by se s&nbsp;dr?hou dob&#345;e nevypo&#345;?dal, ale jsme r?di, ?e dojel a nakonec 
370
stejn&#283; za to nemohl robot, ale my, ?e jsme mu naprogramovali, ?e dr?ha za 
371
p&#345;eru?en?m nem&#367;?e v?st na druhou stranu. Nakonec se poda&#345;ilo s&nbsp;robotem s&nbsp;&#269;asem 
372
12,5s ud&#283;lat ?rekord trati? <span lang="en-us">;-)</span><br>
373
&nbsp;</font></p>
374
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image025.jpg">
375
<img border="0" src="pic/image025_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image025.jpg"></a></font></p>
376
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span>12: Robot Camerus - fin?ln? verze robota.<br>
377
<br>
378
&nbsp;</font></p>
379
<p align="center"><a href="pic/index.2.gif">
380
<img border="0" src="pic/index.1.gif" xthumbnail-orig-image="pic/index.2.gif"></a></p>
381
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>13: Blokov? sch?ma propojen? modul&#367; robota.<br>
382
&nbsp;</font></p>
383
<p align="left"><font face="Arial">Desky plo?n?ch spoj&#367; a popis jednotliv?ch modul&#367; robota naleznete na 
384
<a href="http://www.mlab.cz/">http://www.mlab.cz/</a> 
385
.<br>
386
&nbsp;</font></p>
387
<p align="left"><font face="Arial">Deska procesoru<br>
388
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PIC16F87x/#_Modules_PIC16F87x_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPIC16F87x%2F#_Modules_PIC16F87x_</a>
389
<br>
390
&nbsp;</font></p>
391
<p align="left"><font face="Arial">H-m&#367;stky<br>
392
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/HBRIDGE/#_Modules_HBRIDGE_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FHBRIDGE%2F#_Modules_HBRIDGE_</a>
393
<br>
394
&nbsp;</font></p>
395
<p align="left"><font face="Arial">LEDbar<br>
396
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/LEDbar/#_Modules_LEDbar_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FLEDbar%2F#_Modules_LEDbar_</a><br>
397
&nbsp;</font></p>
398
<p align="left"><font face="Arial">M&#283;ni&#269;<br>
399
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PowerSupply/BATPOWER02A/#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPowerSupply%2FBATPOWER02A%2F#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_</a><br>
400
&nbsp;</font></p>
401
<p align="left"><font face="Arial">IR modul?tor<br>
402
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TXIR/#_Modules_TXIR_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTXIR%2F#_Modules_TXIR_</a><br>
403
&nbsp;</font></p>
404
<p align="left"><font face="Arial">Osv&#283;tlen? dr?hy<br>
405
Chyb?</font></p>
406
<p align="left">&nbsp;</p>
407
<p align="left"><font face="Arial">Univerz?lka pro 7432<br>
408
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/UNI/UNIDIL1601A/#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FUNI%2FUNIDIL1601A%2F#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_</a><br>
409
&nbsp;</font></p>
410
<p align="left"><font face="Arial">Trimry<br>
411
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TRIMQUAD01A/#_Modules_TRIMQUAD01A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTRIMQUAD01A%2F#_Modules_TRIMQUAD01A_</a><br>
412
&nbsp;</font></p>
413
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;pou?it?mu kamerov?mu &#269;ipu je na 
414
<a href="http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF">http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF</a> 
415
.<br>
416
&nbsp;</font></p>
417
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;US senzoru je na 
418
<a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml">http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml</a> .<br>
419
&nbsp;</font></p>
420
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace ke kompasu je na<span lang="en-us">
421
</span><a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml">http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml</a> .<br>
422
&nbsp;</font></p>
423
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;robotu 3Orbis, ze kter?ho Camerus vy?el, je na<span lang="en-us">
424
</span>
425
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/3Orbis/#_Designs_ROBOTS_3Orbis_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FDesigns%2FROBOTS%2F3Orbis%2F#_Designs_ROBOTS_3Orbis_</a> 
426
.</font></p>
427

  
428
</body>
429

  
430
</html>
:@created_atf1422086570.9749191e:@expires_in0