     Komunikace s řídícím systémem sítě stanic je aktuálně řešena terminálem na RS232 tvořeného modulem \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/RS232SINGLE01A}{RS232SINGLE01A} respektive jeho USB variantou \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/USB232R01B}{USB232R01B}. Další možnosti připojení jsou následující:
     \begin{itemize}
     \item
       Ethernet - modulem \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/ETH01A}{ETH01A}
     \item
       Konvertor z TTL na sběrnici CAN \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLCAN01B}{TTLCAN01B}
     \item
       Konvertor z TTL na sběrnici RS485. \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLRS48501A}{TTLRS48501A}
     \item
       GSM (pro odlehlé oblasti)
     \item Ethernet - modul \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/ETH01A}{ETH01A}
     \item Konvertor z TTL na sběrnici CAN \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLCAN01B}{TTLCAN01B}
     \item Konvertor z TTL na sběrnici RS485. \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/TTLRS48501A}{TTLRS48501A}
     \item GSM výhodné pro odlehlé oblasti a odesílání informací o poruchách.
     \item USB - je přímo osazeno na použitém řídícím modulu a lze jej použít jako servisní terminál a k aktualizaci firmwaru pomocí bootloaderu.
     \end{itemize}
     Jako hlavní řídící MCU této jednotky byl vybrán ARM STM32F103R8T v modulu
     \href{/doku.php?id=cs:stm32f10xrxt}{STM32F10xRxT01A}
     \href{/doku.php?id=cs:stm32f10xrxt}{STM32F10xRxT01A}. Firmware je pak dále popsán v kapitole \ref{Box_firmware}.
     \paragraph{Napájení systému}
-...
     přepalovaná výkonovým rezistorem) ke spínáni proudu do rezistorů
     je využit modul \href{http://www.mlab.cz/PermaLink/NFET4X01B}{NFET4X01B}
     Dále se nám podařilo sestrojit prototyp odpalování pružiny pro otevírání víka pozemní vypouštěcí stanice. Tento pokus nejlépe ilustruje toto
     \href{http://www.mlab.cz/redmine/attachments/download/3/video-2013-03-09-23-43-33.mp4}{video}.
     U tohoto prototypu bylo zjištěno, že doba přepalování je poměrně dlouhá, což není vhodné. Jedním ze záměrů zhotovitele bylo nezničit odpor, což pravděpodobně nebude možné, aby doba spouštění nebyla příliš dlouhá.
     \begin{figure}[hbtp]
      \centering
      \includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/odpalovac2.jpg}
      \caption{Odpalovač víka}
     \label{fig:odpalovac}
     \end{figure}
     \section{Firmware pozemní stanice}
     \label{Box_firmware}
     \subsection{Real-time operační systém}
     Pro ovládání celého systému byl zvolen real-time operační systém (RTOS). Ten byl zvolen především pro zjednušení programování vypouštěče, konkrétně nastavování periférií procesoru a řízení vícevláknové aplikace na něm běžící.\\
     Jako RTOS pro tuto aplikaci tak byl zvolen ChibiOS, který splňuje standardní požadavky na RTOS a také s ním máme zkušenosti s programováním jiných aplikací pod procesory ARM a ovládáním modulů \href{http://www.mlab.cz/}{stavebnice MLAB}.
     \subsection{Vysvětlení funkce firmwaru}
     Aplikace pro ovládání odpalování se dá rozdělit na čtyři funkční bloky, které jsou realizovány pomocí vláken. Funkční diagram je zobrazen na Obr. \ref{fig:Diag_firmware}. V následujících kapitolách bude podrobněji rozebrána funkce jednotlivých vláken aplikace.
     \subsubsection{Blikání LED}
     V tomto vlákně je realizované prosté blikání LED, které slouží pro signalizaci běhu programu. Mezi tím, kdy dioda svítí a nebo je vypnutá je vlákno uspáno. Tím je vyřešeno jak časování tak úspora prostředků procesoru.
-...
     \end{itemize}
     \section{Problémy a jejich řešení}
     Dosud jsme narazili hned na několik problémů, které ovlivnili naše další rozhodování a realizaci. Mezi ně patří:
     \begin{itemize}
     \item
-...
     \end{itemize}
     Navrhovaná řešení jednotlivých problémů jsou uvedena v technické části vždy u příslušné kapitoly.
     \newpage
     \section{Dílčí výsledky a jejich diskuze}
     Naším prvním dílčím výsledkem je několik návrhů řešení jednotlivých částí popsaných výše.
     Dále nalezení konkrétních součástí, jejichž objednávka včetně fyzického zajištění se bude realizovat příští týden.
     Dále se nám podařilo sestrojit prototyp odpalování pružiny pro otevírání víka pozemní vypouštěcí stanice. Tento pokus nejlépe ilustruje toto \href{http://www.mlab.cz/redmine/attachments/download/3/video-2013-03-09-23-43-33.mp4}{video}.
     U tohoto prototypu bylo zjištěno, že doba přepalování je poměrně dlouhá, což není vhodné. Jedním ze záměrů zhotovitele bylo nezničit odpor, což pravděpodobně nebude možné, aby doba spouštění nebyla příliš dlouhá.
     \begin{figure}[hbtp]
      \centering
      \includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/odpalovac2.jpg}
      \caption{Odpalovač víka}
     \label{fig:odpalovac}
     \end{figure}
     \section{Pneumatická část napouštěcího systému}
     Pneumatika napouštěče balónu řeší problém dávkování nosného plynu do balónu. Pro experimenty s funkčním vzorem přístroje byl jako nosný plyn vybráno helium, jako bezpečný inertní plyn.
     Pro dávkování nosného plynu do balónu byly uvažovány dva koncepty.
     \begin{enumerate}
     \item Použití jednorázové plynové kartuše naplněné právě potřebným množstvím plynu.
     \item Použití opakovaně plnitelné tlakové lahve
     \end{enumerate}
     \subsection{Tlaková nádoba}
     Pro první případ uvažující jednorázovou plynovou náplň byla vybrána tlaková nádoba zobrazena na obrázku \ref{fig:helium}
     \begin{figure}
      \centering
      \includegraphics[width=10cm, height=8cm]{img/Kartuse_s_heliem.png}
      \caption{Lahev hélia}
      \caption{kartuse_helium}
     \label{fig:helium}
     \end{figure}
-...
     \label{fig:ventil}
     \end{figure}
     \newpage
     \section{Doporučení pro příští cvičení}
     Tato část není příliš vhodná pro naše komentáře neboť pracujeme na samostatném tématu. Co se týká konkrétně našeho týmu, potřebovali bychom k dispozici patřičně vybavenou laboratoř, ve které bychom mohli provádět realizaci.
     Cvičení jsou jinak vedena zajímavě, hodně zaměřena na standardní samostatnou úlohu, což nám vyhovuje.
     \newpage
     \begin{thebibliography}{99}