o: ActiveSupport::Cache::Entry :@compressedF: @value"Ä"Ä
Designs/ROBOTS/Camerus/htm/index.htm
2 2

  
3 3
<head>
4 4
<meta http-equiv="Content-Language" content="cs">
5
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1252">
5
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250">
6 6
<title>Camerus</title>
7 7
</head>
8 8

  
9 9
<body>
10 10

  
11 11
<p align="center"><font face="Arial"><font size="7">Robot CAMERUS<br>
12
</font><font size="4">Jak se d&#283;l? robot na IstRobot<br>
12
</font><font size="4">Jak se d?l? robot na IstRobot<br>
13 13
</font><br>
14 14
<a href="mailto:kaklik@mlab.cz">kaklik@mlab.cz</a>; <a href="mailto:kakl@i.cz">
15 15
kakl@i.cz</a><br>
16 16
&nbsp;</font></p>
17 17
<p align="center"><a href="pic/image001.jpg">
18 18
<img border="0" src="pic/image001_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image001.jpg"></a></p>
19
<p align="left"><font face="Times New Roman">Tato dokumentace popisuje konstrukci robota 
20
Camerus, kter? byl zkonstruov?n pro sout&#283;? IstRobot pro kategorii Stop?r (<a href="http://www.robotika.sk/contest/">http://www.robotika.sk/contest/</a>).
19
<p align="left"><font face="Times New Roman">Tato dokumentace popisuje 
20
konstrukci robota Camerus, kter? byl zkonstruov?n pro sout?? IstRobot pro 
21
kategorii Stop?r (<a href="http://www.robotika.sk/contest/">http://www.robotika.sk/contest/</a>).
21 22
<br>
22 23
<br>
23
Sna?ili jsme se technickou dokumentaci pojmout pon&#283;kud netradi&#269;n&#283;. Krom&#283; 
24
popisu fin?ln? verze robota zde naleznete chronologick? popis jeho v?voje a 
25
popis v?ech slep?ch uli&#269;ek. Douf?me, ?e takov?to forma dokumentace bude m?t pro 
26
na?e n?sledovn?ky v&#283;t?? hodnotu ne? pouh? n?vod na zopakov?n? konstrukce.<br>
24
Sna?ili jsme se technickou dokumentaci pojmout pon?kud netradi?n?. Krom? popisu 
25
fin?ln? verze robota zde naleznete chronologick? popis jeho v?voje a popis v?ech 
26
slep?ch uli?ek. Douf?me, ?e takov?to forma dokumentace bude m?t pro na?e 
27
n?sledovn?ky v?t?? hodnotu ne? pouh? n?vod na zopakov?n? konstrukce.<br>
27 28
&nbsp;</font></p>
28 29
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot 3Orbis</b></font></p>
29
<p align="left"><font face="Times New Roman"><span lang="cs">V?voj robota Camerus za&#269;al p&#345;ed v?ce jak dv&#283;ma roky v?vojem 
30
robota 3Orbis. Robot 3Orbis m&#283;l m?t novou revolu&#269;n? koncepci podvozku. Pou?ili 
31
jsme t&#345;?kol? podvozek, kter? m&#283;l dv&#283; hnan? kola, ka?d? s&nbsp;nez?visl?m motorem a 
32
t&#345;et? kolo, kter? m&#283;lo &#345;?zen? zat?&#269;en?. Jednalo se tedy o nonholonomn? podvozek. 
33
Koncepci podvozku jsme nejd&#345;?ve ov&#283;&#345;ovali se dv&#283;ma senzory na &#269;?ru, jako to m&#283;ly 
34
na?i p&#345;edchoz? holonomn? roboti. To moc nefungovalo a proto jsme p&#345;idali dal?? 
35
senzory, pomoc? kter?ch se diskr?tn&#283; nastavoval ?hel zat?&#269;ec?ho kole&#269;ka.</span></font></p>
30
<p align="left"><font face="Times New Roman"><span lang="cs">V?voj robota 
31
Camerus za?al p?ed v?ce jak dv?ma roky v?vojem robota 3Orbis. Robot 3Orbis m?l 
32
m?t novou revolu?n? koncepci podvozku. Pou?ili jsme t??kol? podvozek, kter? m?l 
33
dv? hnan? kola, ka?d? s&nbsp;nez?visl?m motorem a t?et? kolo, kter? m?lo ??zen? 
34
zat??en?. Jednalo se tedy o nonholonomn? podvozek. Koncepci podvozku jsme 
35
nejd??ve ov??ovali se dv?ma senzory na ??ru, jako to m?ly na?i p?edchoz? 
36
holonomn? roboti. To moc nefungovalo a proto jsme p?idali dal?? senzory, pomoc? 
37
kter?ch se diskr?tn? nastavoval ?hel zat??ec?ho kole?ka.</span></font></p>
36 38
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image003.jpg">
37 39
<img border="0" src="pic/image003_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image003.jpg"></a></font></p>
38
<p align="center"><font face="Times New Roman">Ob<span lang="en-us">r.</span>1: Prvn? pokusy s&nbsp;t&#345;?kol?m a t&#345;?motorov?m robotem<br>
40
<p align="center"><font face="Times New Roman">Ob<span lang="en-us">r.</span>1: 
41
Prvn? pokusy s&nbsp;t??kol?m a t??motorov?m robotem<br>
39 42
<br>
40 43
<a href="pic/image005.jpg">
41 44
<img border="0" src="pic/image005_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image005.jpg"></a></font></p>
42
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 2: Baterie senzor&#367; na &#269;?ru</font></p>
45
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 2: 
46
Baterie senzor? na ??ru</font></p>
43 47
<p align="left"><font face="Times New Roman"><br>
44
P&#345;id?n?m dal??ch senzor&#367; na &#269;?ru jsme se dostali do probl?m&#367; s&nbsp;po&#269;tem vstup&#367; 
45
pou?it?ho procesoru (PIC16F88). Tento probl?m jsme vy&#345;e?ili tak, ?e jsme na 
46
zpracov?n? sign?l&#367; ze senzor&#367; na &#269;?ru pou?ili dal?? samostatn? procesor. Toto 
47
&#345;e?en? se v?ak pozd&#283;ji neuk?zalo jako v?hodn?, proto?e ladit distribuovan? k?d 
48
bylo &#345;?dov&#283; obt??n&#283;j?? a nav?c se musela naprogramovat komunikace mezi procesory. 
49
&#268;asto se n?m tak? st?valo, ?e jsme b&#283;hem v?voje do jednoho procesoru nahr?li k?d 
50
pro druh? procesor, co? kupodivu ob&#269;as trvalo ur&#269;itou dobu, ne? jsme na to 
51
p&#345;i?li.<br>
48
P?id?n?m dal??ch senzor? na ??ru jsme se dostali do probl?m? s&nbsp;po?tem vstup? 
49
pou?it?ho procesoru (PIC16F88). Tento probl?m jsme vy?e?ili tak, ?e jsme na 
50
zpracov?n? sign?l? ze senzor? na ??ru pou?ili dal?? samostatn? procesor. Toto 
51
?e?en? se v?ak pozd?ji neuk?zalo jako v?hodn?, proto?e ladit distribuovan? k?d 
52
bylo ??dov? obt??n?j?? a nav?c se musela naprogramovat komunikace mezi 
53
procesory. ?asto se n?m tak? st?valo, ?e jsme b?hem v?voje do jednoho procesoru 
54
nahr?li k?d pro druh? procesor, co? kupodivu ob?as trvalo ur?itou dobu, ne? jsme 
55
na to p?i?li.<br>
52 56
&nbsp;</font></p>
53 57
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image007.jpg">
54 58
<img border="0" src="pic/image007_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image007.jpg"></a></font></p>
55
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>3: P&#345;edn? n?hon; p&#345;id?no druh? patro na 
56
elektroniku<br>
59
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>3: 
60
P?edn? n?hon; p?id?no druh? patro na elektroniku<br>
57 61
&nbsp;</font></p>
58
<p align="left"><font face="Times New Roman">P&#367;vodn? koncepce p&#345;edpokl?dala hnan? kola vp&#345;edu a zat?&#269;ec? kolo vzadu. 
59
Model?&#345;sk? servo v?ak nedok?zalo dostate&#269;n&#283; rychle zat?&#269;et, p&#345;esto?e bylo 
60
zp&#345;evodov?no do rychla p&#345;evodem 1:2. Zm&#283;nili jsme proto uspo&#345;?d?n? na hnanou 
61
n?pravu vzadu a zat?&#269;ec? kole&#269;ko vp&#345;edu. To n?m umo?&#328;ovalo ?ost&#345;e &#345;ezat zat?&#269;ky?, 
62
ale objevily se dal?? probl?my. Podvozek se v&nbsp;zat?&#269;k?ch dost?val do smyku a 
63
proto?e hmotnost &#269;idel byla nezanedbateln?, doch?zelo i k&nbsp;jeho nakl?p&#283;n? a 
64
n?sledn&#283; k&nbsp;fale?n?mu sign?lu z&nbsp;&#269;idel, proto?e &#269;idla nebyla dr?ena v&nbsp;konstantn? 
65
vzd?lenosti od povrchu.<br>
62
<p align="left"><font face="Times New Roman">P?vodn? koncepce p?edpokl?dala 
63
hnan? kola vp?edu a zat??ec? kolo vzadu. Model??sk? servo v?ak nedok?zalo 
64
dostate?n? rychle zat??et, p?esto?e bylo zp?evodov?no do rychla p?evodem 1:2. 
65
Zm?nili jsme proto uspo??d?n? na hnanou n?pravu vzadu a zat??ec? kole?ko vp?edu. 
66
To n?m umo??ovalo ?ost?e ?ezat zat??ky?, ale objevily se dal?? probl?my. 
67
Podvozek se v&nbsp;zat??k?ch dost?val do smyku a proto?e hmotnost ?idel byla 
68
nezanedbateln?, doch?zelo i k&nbsp;jeho nakl?p?n? a n?sledn? k&nbsp;fale?n?mu sign?lu 
69
z&nbsp;?idel, proto?e ?idla nebyla dr?ena v&nbsp;konstantn? vzd?lenosti od povrchu.<br>
66 70
<br>
67 71
Pro 3Orbise byla vysoustru?ena duralov? kola, pro kter? bylo pl?nov?no obut? ?O? 
68 72
krou?ky. To se pak uk?zalo jako nepou?iteln?. ?O? krou?ky se nedok?zaly udr?et 
69
v&nbsp;dr??k?ch na kolech. P&#367;vodn? kola byla tedy nahrazena plastov?mi z&nbsp;d&#283;tsk? 
70
hra&#269;ky. Kola m&#283;la men?? pr&#367;m&#283;r, co? zlep?ilo p&#345;evodov? pom&#283;r, kter? byl pro 
71
vyroben? p&#345;evodovky 5:1. Jako obut? byly pou?ity ust&#345;i?en? prsty z&nbsp;latexov?ch 
72
rukavic pro dom?cnost. Jako obut? zat?&#269;ec?ho kole&#269;ka bylo pou?ito pry?ov? 
73
t&#283;sn&#283;n? 12x10x2. Na zat?&#269;ec? kole&#269;ko bylo obuto tak, ?e se jelo po hran&#283; t&#283;sn&#283;n?.</font></p>
73
v&nbsp;dr??k?ch na kolech. P?vodn? kola byla tedy nahrazena plastov?mi z&nbsp;d?tsk? 
74
hra?ky. Kola m?la men?? pr?m?r, co? zlep?ilo p?evodov? pom?r, kter? byl pro 
75
vyroben? p?evodovky 5:1. Jako obut? byly pou?ity ust?i?en? prsty z&nbsp;latexov?ch 
76
rukavic pro dom?cnost. Jako obut? zat??ec?ho kole?ka bylo pou?ito pry?ov? 
77
t?sn?n? 12x10x2. Na zat??ec? kole?ko bylo obuto tak, ?e se jelo po hran? 
78
t?sn?n?.</font></p>
74 79
<p align="center"><font face="Times New Roman">
75 80
<br>
76 81
<a href="pic/image009.jpg">
77 82
<img border="0" src="pic/image009_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image009.jpg"></a></font></p>
78
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 4: Robot 3Orbis. Zadn? n?hon a men?? kole&#269;ka z&nbsp;autobusu 
79
od syna pana Hronka.<br>
80
Je vid&#283;t &#269;idlo na hled?n? hrany cihly.</font></p>
83
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 4: 
84
Robot 3Orbis. Zadn? n?hon a men?? kole?ka z&nbsp;autobusu od syna pana Hronka.<br>
85
Je vid?t ?idlo na hled?n? hrany cihly.</font></p>
81 86
<p align="left"><font face="Times New Roman"><br>
82
Pro detekci a obj??d&#283;n? cihly byly na robotovi namontov?ny IR senzory. Jeden m&#283;l 
83
detekovat p&#345;ek??ku na dr?ze a zbyl? dva m&#283;ly slou?it pro jej? objet?. Objet? 
84
cihly pomoc? IR senzor&#367; jsme v?ak nedok?zali odladit. Obj??d&#283;n? nebylo 
85
spolehliv? a tak robot nakonec obj??d&#283;l cihlu naslepo. <br>
86
P&#345;i sout&#283;?i se objevil ne&#269;ekan? probl?m, kv&#367;li kter?mu robot nakonec nedojel. 
87
Sout&#283;?n? dr?ha je tvo&#345;ena dv&#283;ma deskami. Desky nejsou dokonale sl?cov?ny a tak 
88
mezi nimi vznik? tmav? mezera. Tato mezera byla na sout&#283;?n? dr?ze p&#345;elepena 
89
b?lou lepic? p?skou. Bohu?el &#269;idla na &#269;?ru, kter? robot pou??val, vyhodnocovala 
90
b?lou lepic? p?sku jako &#269;ernou (&#269;idla pracuj? bl?zko ultrafialov? oblasti). 
91
Tento probl?m by ?el kompenzovat programov&#283;, ale na sout&#283;?i se nepoda&#345;ilo 
92
program v&nbsp;&#269;asov? t?sni spr?vn&#283; upravit. Robot tedy nakonec nedojel.<br>
87
Pro detekci a obj??d?n? cihly byly na robotovi namontov?ny IR senzory. Jeden m?l 
88
detekovat p?ek??ku na dr?ze a zbyl? dva m?ly slou?it pro jej? objet?. Objet? 
89
cihly pomoc? IR senzor? jsme v?ak nedok?zali odladit. Obj??d?n? nebylo 
90
spolehliv? a tak robot nakonec obj??d?l cihlu naslepo. <br>
91
P?i sout??i se objevil ne?ekan? probl?m, kv?li kter?mu robot nakonec nedojel. 
92
Sout??n? dr?ha je tvo?ena dv?ma deskami. Desky nejsou dokonale sl?cov?ny a tak 
93
mezi nimi vznik? tmav? mezera. Tato mezera byla na sout??n? dr?ze p?elepena 
94
b?lou lepic? p?skou. Bohu?el ?idla na ??ru, kter? robot pou??val, vyhodnocovala 
95
b?lou lepic? p?sku jako ?ernou (?idla pracuj? bl?zko ultrafialov? oblasti). 
96
Tento probl?m by ?el kompenzovat programov?, ale na sout??i se nepoda?ilo 
97
program v&nbsp;?asov? t?sni spr?vn? upravit. Robot tedy nakonec nedojel.<br>
93 98
<br>
94
Odhadovali jsme, ?e n?m chyb&#283;l tak t?den na odlad&#283;n? firmware, proto?e v&nbsp;roce 
95
2006 u n?s byla povode&#328; a ztratili jsme tak nejm?n&#283; jeden m&#283;s?c ve&#269;er&#367; na 
96
programov?n?. Nyn? s&nbsp;odstupem &#269;asu vid?me, ?e co se t?k? objet? cihly, chyb&#283;lo 
99
Odhadovali jsme, ?e n?m chyb?l tak t?den na odlad?n? firmware, proto?e v&nbsp;roce 
100
2006 u n?s byla povode? a ztratili jsme tak nejm?n? jeden m?s?c ve?er? na 
101
programov?n?. Nyn? s&nbsp;odstupem ?asu vid?me, ?e co se t?k? objet? cihly, chyb?lo 
97 102
mnohem v?ce.<br>
98 103
&nbsp;</font></p>
99 104
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot Laserus</b></font></p>
100
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? verz? robota se shodn?m podvozkem byl robot Laserus. Snahou bylo odstranit 
101
?t&#283;?k?? &#269;idla p&#345;edsunut? p&#345;ed robota a tak odstranit p&#345;ekl?p&#283;n? v&nbsp;ostr?ch 
102
zat?&#269;k?ch. &#344;e?en?m by bylo zv&#283;t?en? dosahu &#269;idel na &#269;?ru tak, aby mohla b?t 
103
um?st&#283;na co nejbl??e k&nbsp;ose ot?&#269;en? robota. Z?rove&#328; by se t?m sn??ila obvodov? 
104
setrva&#269;n? hmotnost robota. Znovu jsme pou?ili t&#345;?kol? podvozek s&nbsp;jedn?m &#345;?zen?m 
105
zat?&#269;ec?m kole&#269;kem, p&#345;esto?e na IstRobotu 2006 byla tato konfigurace diskutov?na 
106
a auto&#345;i druh?ho robota s&nbsp;podobnou koncepc? se v&nbsp;diskusi vyj?d&#345;ili, ?e to nebyl 
107
dobr? n?pad, ?e robot p&#345;i v&#283;t??ch rychlostech m? snahu se rozkmit?vat. &#344;e?en? 
108
tohoto probl?mu jsme vid&#283;li ve zjemn&#283;n? sn?m?n? &#269;?ry tak, aby se precizn&#283;ji 
109
nastavovalo zat?&#269;ec? kole&#269;ko.<span lang="en-us"> </span>Napadlo n?s pou??t laserovou &#269;te&#269;ku &#269;?rov?ho k?du a skute&#269;n&#283; jsme postavili 
110
funk&#269;n?ho robota (viz Obr?zek 5), kter? dok?zal, ale pomalu, jezdit po &#269;?&#345;e. </font></p>
105
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? verz? robota se shodn?m 
106
podvozkem byl robot Laserus. Snahou bylo odstranit ?t??k?? ?idla p?edsunut? p?ed 
107
robota a tak odstranit p?ekl?p?n? v&nbsp;ostr?ch zat??k?ch. ?e?en?m by bylo zv?t?en? 
108
dosahu ?idel na ??ru tak, aby mohla b?t um?st?na co nejbl??e k&nbsp;ose ot??en? 
109
robota. Z?rove? by se t?m sn??ila obvodov? setrva?n? hmotnost robota. Znovu jsme 
110
pou?ili t??kol? podvozek s&nbsp;jedn?m ??zen?m zat??ec?m kole?kem, p?esto?e na 
111
IstRobotu 2006 byla tato konfigurace diskutov?na a auto?i druh?ho robota 
112
s&nbsp;podobnou koncepc? se v&nbsp;diskusi vyj?d?ili, ?e to nebyl dobr? n?pad, ?e robot 
113
p?i v?t??ch rychlostech m? snahu se rozkmit?vat. ?e?en? tohoto probl?mu jsme 
114
vid?li ve zjemn?n? sn?m?n? ??ry tak, aby se precizn?ji nastavovalo zat??ec? 
115
kole?ko.<span lang="en-us"> </span>Napadlo n?s pou??t laserovou ?te?ku ??rov?ho 
116
k?du a skute?n? jsme postavili funk?n?ho robota (viz Obr?zek 5), kter? dok?zal, 
117
ale pomalu, jezdit po ???e. </font></p>
111 118
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image011.jpg">
112 119
<img border="0" src="pic/image011_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image011.jpg"></a></font></p>
113
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 5: Robot Laserus. 
114
Na obr?zku je vid&#283;t &#269;erven? stopa LASERu.</font></p>
120
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 5: 
121
Robot Laserus. Na obr?zku je vid?t ?erven? stopa LASERu.</font></p>
115 122
<p align="left"><font face="Times New Roman"> <br>
116
Probl?my s&nbsp;touto konstrukc? byly dva. Pokud byl na dr?ze hrbol, tak se v&nbsp;d&#367;sledku 
117
vibrac? zmen?il rozkmit laseru, proto?e laser je ve &#269;tec?m za&#345;?zen? rozm?t?v?n 
118
mechanicky zrc?tkem, kter? vibruje a velk? stranov? zrychlen? p&#345;i p&#345;ejet? hrbolu 
119
zp&#367;sobovalo, ?e elektromagnetick? mechanismus, kter? pohybuje zrc?tkem vypadl z&nbsp;rezonance. 
120
Tento probl?m by ov?em z&#345;ejm&#283; ?lo kompenzovat softwarem, proto?e se &#269;?ra &#269;etla 
121
v&nbsp;obou sm&#283;rech pohybu zrc?tka. Jednou jsme tedy dostali polohu &#269;?ry m&#283;&#345;enou z 
122
leva a jednou z prava.<br>
123
Probl?my s&nbsp;touto konstrukc? byly dva. Pokud byl na dr?ze hrbol, tak se 
124
v&nbsp;d?sledku vibrac? zmen?il rozkmit laseru, proto?e laser je ve ?tec?m za??zen? 
125
rozm?t?v?n mechanicky zrc?tkem, kter? vibruje a velk? stranov? zrychlen? p?i 
126
p?ejet? hrbolu zp?sobovalo, ?e elektromagnetick? mechanismus, kter? pohybuje 
127
zrc?tkem vypadl z&nbsp;rezonance. Tento probl?m by ov?em z?ejm? ?lo kompenzovat 
128
softwarem, proto?e se ??ra ?etla v&nbsp;obou sm?rech pohybu zrc?tka. Jednou jsme tedy 
129
dostali polohu ??ry m??enou z leva a jednou z prava.<br>
123 130
<br>
124
Druh? probl?m byl z?va?n&#283;j??. Proto?e bylo pou?ito za&#345;?zen? na &#269;ten? &#269;?rov?ho 
125
k?du, sn?mali jsme vlastn&#283; polohu jedn? &#269;?ry ve scanovan?m prostoru. V&nbsp;prudk? 
126
zat?&#269;ce v?ak doch?z? k&nbsp;tomu, ?e &#269;?ru vid? sn?ma&#269; ?ikmo a tak se relativn&#283; 
127
zv&#283;t?uje jej? tlou?&#357;ka. Vnit&#345;n? elektronika sn?ma&#269;e vyhodnotila tento stav, jako 
128
?e se nejedn? o &#269;?rov? k?d a &#269;?ru vyfiltrovala. To samoz&#345;ejm&#283; m&#283;lo v&nbsp;ostr? 
129
zat?&#269;ce fat?ln? n?sledky. D?le jsme touto cestou nepokra&#269;ovali, p&#345;esto, ?e v?me, 
130
?e v&nbsp;z?vod&#283; DARPA se &#269;asto pou??vaj? laserov? d?lkom&#283;ry. Na sout&#283;?n?ch vozech je 
131
v?ak vid&#283;t, ?e konstrukt?&#345;i tak? maj? probl?my s&nbsp;odtlumen?m vibrac?.<br>
131
Druh? probl?m byl z?va?n?j??. Proto?e bylo pou?ito za??zen? na ?ten? ??rov?ho 
132
k?du, sn?mali jsme vlastn? polohu jedn? ??ry ve scanovan?m prostoru. V&nbsp;prudk? 
133
zat??ce v?ak doch?z? k&nbsp;tomu, ?e ??ru vid? sn?ma? ?ikmo a tak se relativn? 
134
zv?t?uje jej? tlou??ka. Vnit?n? elektronika sn?ma?e vyhodnotila tento stav, jako 
135
?e se nejedn? o ??rov? k?d a ??ru vyfiltrovala. To samoz?ejm? m?lo v&nbsp;ostr? 
136
zat??ce fat?ln? n?sledky. D?le jsme touto cestou nepokra?ovali, p?esto, ?e v?me, 
137
?e v&nbsp;z?vod? DARPA se ?asto pou??vaj? laserov? d?lkom?ry. Na sout??n?ch vozech je 
138
v?ak vid?t, ?e konstrukt??i tak? maj? probl?my s&nbsp;odtlumen?m vibrac?.<br>
132 139
&nbsp;</font></p>
133 140
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Robot Camerus</b></font></p>
134
<p align="left"><font face="Times New Roman">Znovu se vyno&#345;il n?pad, pou??t pro sn?m?n? &#269;?ry kameru. To u? n?s napadlo 
135
n&#283;kolikr?t, ale kdy? jsme n?pad analyzovali, v?dy se uk?zalo, ?e jednoduch?m 
136
jedno&#269;ipov?m mikropo&#269;?ta&#269;em nelze zpracov?vat obraz kamery. Druh?m probl?mem je, 
137
?e b&#283;?n&#283; dostupn? kamery maj? sn?mkov? kmito&#269;et 50Hz, co? se n?m zd?lo na 
138
sn?m?n? &#269;?ry pomal?.<span lang="en-us"> </span>P&#345;esto jsme zakoupili jednu kameru a za&#269;ali jsme osciloskopem testovat, co tak 
139
kamera vid? a jak by se to dalo zpracovat. Kupodivu jsme zjistili, ?e s&nbsp;procesorem 
140
na 20MHz st?h?me na&#269;?st jeden obrazov? &#345;?dek asi s&nbsp;polovi&#269;n?m rozli?en?m. To 
141
bylo povzbudiv? a zam&#283;&#345;ili jsme se t?mto sm&#283;rem.<br>
142
Druh?m probl?mem bylo, ?e kamera nesn?m? kontrastn? obraz. Jak se vypo&#345;?dat v&nbsp;jedno&#269;ipov?m 
143
po&#269;?ta&#269;i s&nbsp;t?mto probl?mem, kdy? jeho v?po&#269;etn? v?kon sta&#269;? sotva na na&#269;ten? 
144
&#345;?dku a je?t&#283; se mus? po&#269;?tat regulace pro elektronick? diferenci?l? (Pro 
145
zvolenou koncepci podvozku je nutn? diferencovat ot?&#269;ky motor&#367; na hnan?ch 
141
<p align="left"><font face="Times New Roman">Znovu se vyno?il n?pad, pou??t pro 
142
sn?m?n? ??ry kameru. To u? n?s napadlo n?kolikr?t, ale kdy? jsme n?pad 
143
analyzovali, v?dy se uk?zalo, ?e jednoduch?m jedno?ipov?m mikropo??ta?em nelze 
144
zpracov?vat obraz kamery. Druh?m probl?mem je, ?e b??n? dostupn? kamery maj? 
145
sn?mkov? kmito?et 50Hz, co? se n?m zd?lo na sn?m?n? ??ry pomal?.<span lang="en-us"> </span>
146
P?esto jsme zakoupili jednu kameru a za?ali jsme osciloskopem testovat, co tak 
147
kamera vid? a jak by se to dalo zpracovat. Kupodivu jsme zjistili, ?e 
148
s&nbsp;procesorem na 20MHz st?h?me na??st jeden obrazov? ??dek asi s&nbsp;polovi?n?m 
149
rozli?en?m. To bylo povzbudiv? a zam??ili jsme se t?mto sm?rem.<br>
150
Druh?m probl?mem bylo, ?e kamera nesn?m? kontrastn? obraz. Jak se vypo??dat 
151
v&nbsp;jedno?ipov?m po??ta?i s&nbsp;t?mto probl?mem, kdy? jeho v?po?etn? v?kon sta?? sotva 
152
na na?ten? ??dku a je?t? se mus? po??tat regulace pro elektronick? diferenci?l? 
153
(Pro zvolenou koncepci podvozku je nutn? diferencovat ot??ky motor? na hnan?ch 
146 154
n?prav?ch.)<br>
147 155
<br>
148
Probl?m jsme vy&#345;e?ili n&#283;&#269;?m, &#269;emu jsme pracovn&#283; za&#269;ali &#345;?kat ?digit?ln? 
149
kompar?tor?. Jednodu?e jsme pomoc? logick?ch hradel provedli OR t&#345;ech nejvy???ch 
150
bit&#367; jasov?ho sign?lu z&nbsp;kamery. V?echno co bylo pod 0x1F bylo tedy &#269;ern? a 
156
Probl?m jsme vy?e?ili n???m, ?emu jsme pracovn? za?ali ??kat ?digit?ln? 
157
kompar?tor?. Jednodu?e jsme pomoc? logick?ch hradel provedli OR t?ech nejvy???ch 
158
bit? jasov?ho sign?lu z&nbsp;kamery. V?echno co bylo pod 0x1F bylo tedy ?ern? a 
151 159
v?echno nad bylo b?l?. Expozici kamery pak bylo nutn? nastavit tak, aby 
152
nejsv&#283;tlej?? &#269;ern? &#269;?ra, byla je?t&#283; &#269;ern?. To se ud&#283;lalo snadno osciloskopem, 
153
ale pro z?vod bylo nutn? vyvinout n&#283;jakou strategii, jak robot provede ur&#269;en? 
154
expozice. &#344;e?en?m byla rutina ?Expozimetr?, kter? postupn&#283; zvy?uje expozi&#269;n? &#269;as 
155
a hled? ve sn?mku (samoz&#345;ejm&#283;, ?e v&nbsp;na?em p&#345;?pad&#283; na jedn? &#345;?dce) &#269;?ru 
156
definovan? tlou?&#357;ky. Vych?z? se z&nbsp;toho, ?e nejd&#345;?ve p&#345;i podexponov?n? je &#269;ern? 
157
cel? obr?zek, pak se postupn&#283; obr?zek vyjas&#328;uje, co? je ov?em d?ky chyb&#283; 
158
apertury objektivu nerovnom&#283;rn?. Dal??m zvy?ov?n?m &#269;asu expozice se nakonec 
159
objev? &#269;?ra spr?vn? tlou?&#357;ky, ta se pak d?le zten&#269;uje a nakonec je sn?mek 
160
p&#345;ep?len a &#269;?ra zmiz?. Samoz&#345;ejm&#283; se p&#345;edpokl?dalo, ?e na startu robot &#269;?ru vid? 
161
a ta je p&#345;ed n?m p&#345;ibli?n&#283; uprost&#345;ed. <br>
160
nejsv?tlej?? ?ern? ??ra, byla je?t? ?ern?. To se ud?lalo snadno osciloskopem, 
161
ale pro z?vod bylo nutn? vyvinout n?jakou strategii, jak robot provede ur?en? 
162
expozice. ?e?en?m byla rutina ?Expozimetr?, kter? postupn? zvy?uje expozi?n? ?as 
163
a hled? ve sn?mku (samoz?ejm?, ?e v&nbsp;na?em p??pad? na jedn? ??dce) ??ru 
164
definovan? tlou??ky. Vych?z? se z&nbsp;toho, ?e nejd??ve p?i podexponov?n? je ?ern? 
165
cel? obr?zek, pak se postupn? obr?zek vyjas?uje, co? je ov?em d?ky chyb? 
166
apertury objektivu nerovnom?rn?. Dal??m zvy?ov?n?m ?asu expozice se nakonec 
167
objev? ??ra spr?vn? tlou??ky, ta se pak d?le zten?uje a nakonec je sn?mek 
168
p?ep?len a ??ra zmiz?. Samoz?ejm? se p?edpokl?dalo, ?e na startu robot ??ru vid? 
169
a ta je p?ed n?m p?ibli?n? uprost?ed. <br>
162 170
<br>
163
Prvn? pokusy vypadaly velmi optimisticky, robot se dr?el &#269;?ry a vyjel jenom 
164
ob&#269;as. Zaj?mav? bylo, ?e robot dok?zal jezdit jenom po dr?ze, kde nebyly zat?&#269;ky 
165
doleva! Proto?e jsme nem&#283;li k&nbsp;dispozici obraz z&nbsp;kamery, aby bylo mo?n? 
166
zkontrolovat co kamera vid?, bylo nutn? tento probl?m &#345;e?it pouhou ?vahou. 
167
Napadlo n?s, ?e m&#367;?e doch?zet k ?vytrh?v?n? obrazu? na kraj?ch sn?mku. 
168
Kompenzovalo se to t?m, ?e se zahazovaly okraje &#345;?dku a skute&#269;n&#283; to pomohlo, 
169
robot spolehliv&#283;, i kdy? pomalu, sledoval &#269;?ru. To byl velk? ?sp&#283;ch, proto?e 
170
kdyby n?m n&#283;kdo &#345;ekl p&#345;ed rokem, ?e to s&nbsp;kamerou a jedno&#269;ipov?m po&#269;?ta&#269;em jde, a 
171
?e je to spolehliv?, asi by jsme mu nev&#283;&#345;ili.<br>
171
Prvn? pokusy vypadaly velmi optimisticky, robot se dr?el ??ry a vyjel jenom 
172
ob?as. Zaj?mav? bylo, ?e robot dok?zal jezdit jenom po dr?ze, kde nebyly zat??ky 
173
doleva! Proto?e jsme nem?li k&nbsp;dispozici obraz z&nbsp;kamery, aby bylo mo?n? 
174
zkontrolovat co kamera vid?, bylo nutn? tento probl?m ?e?it pouhou ?vahou. 
175
Napadlo n?s, ?e m??e doch?zet k ?vytrh?v?n? obrazu? na kraj?ch sn?mku. 
176
Kompenzovalo se to t?m, ?e se zahazovaly okraje ??dku a skute?n? to pomohlo, 
177
robot spolehliv?, i kdy? pomalu, sledoval ??ru. To byl velk? ?sp?ch, proto?e 
178
kdyby n?m n?kdo ?ekl p?ed rokem, ?e to s&nbsp;kamerou a jedno?ipov?m po??ta?em jde, a 
179
?e je to spolehliv?, asi by jsme mu nev??ili.<br>
172 180
<br>
173
Po prvotn?ch ?sp&#283;??ch jsme zkusili zrychlit jen?e to nefungovalo, robot v?dy 
174
vypadl z&nbsp;dr?hy, kdy? se zat?&#269;ec? kole&#269;ko oto&#269;ilo o velk? ?hel. Napadlo n?s, ?e 
175
to m&#367;?e b?t zp&#367;sobeno proudov?mi ?pi&#269;kami, kter? zp&#367;sobuje motor serva. Pro 
176
stabilizaci nap?jen? pro elektroniku byl toti? pou?it line?rn? stabiliz?tor s&nbsp;velk?m 
177
drop-outem. Proto jsme vyvinuli m&#283;ni&#269;, kter? i p&#345;i poklesu nap&#283;t? bateri? o 2V 
178
dok?zal udr?et nap&#283;t? pro &#345;?d?c? elektroniku a zejm?na kameru stabiln?. Po tomto 
179
vylep?en? u? robot dosahoval pom&#283;rn&#283; slu?n? rychlosti a nejzaj?mav&#283;j?? bylo, ?e 
180
d?ky ?velk?? rozli?ovac? schopnosti kamery (procesor dok?zal rozli?it asi 50 
181
bod&#367;) byla j?zda v&nbsp;zat?&#269;k?ch velmi plynul?.<br>
181
Po prvotn?ch ?sp???ch jsme zkusili zrychlit jen?e to nefungovalo, robot v?dy 
182
vypadl z&nbsp;dr?hy, kdy? se zat??ec? kole?ko oto?ilo o velk? ?hel. Napadlo n?s, ?e 
183
to m??e b?t zp?sobeno proudov?mi ?pi?kami, kter? zp?sobuje motor serva. Pro 
184
stabilizaci nap?jen? pro elektroniku byl toti? pou?it line?rn? stabiliz?tor 
185
s&nbsp;velk?m drop-outem. Proto jsme vyvinuli m?ni?, kter? i p?i poklesu nap?t? 
186
bateri? o 2V dok?zal udr?et nap?t? pro ??d?c? elektroniku a zejm?na kameru 
187
stabiln?. Po tomto vylep?en? u? robot dosahoval pom?rn? slu?n? rychlosti a 
188
nejzaj?mav?j?? bylo, ?e d?ky ?velk?? rozli?ovac? schopnosti kamery (procesor 
189
dok?zal rozli?it asi 50 bod?) byla j?zda v&nbsp;zat??k?ch velmi plynul?.<br>
182 190
<br>
183
Probl?m s&nbsp;tmou v&nbsp;tunelu byl vy&#345;e?en jednodu?e tak, ?e si robot celou cestu 
184
sv?til. Na osv&#283;tlen? dr?hy byly pou?ity &#269;erven? LED. Nev?me, jak? barva pro 
185
osv&#283;tlen? dr?hy je nejlep??, eventueln&#283;, jestli je lep?? sv?tit b?le. S&nbsp;t?m jsme 
186
u? nestihli p&#345;ed sout&#283;?? experimentovat.<br>
191
Probl?m s&nbsp;tmou v&nbsp;tunelu byl vy?e?en jednodu?e tak, ?e si robot celou cestu 
192
sv?til. Na osv?tlen? dr?hy byly pou?ity ?erven? LED. Nev?me, jak? barva pro 
193
osv?tlen? dr?hy je nejlep??, eventueln?, jestli je lep?? sv?tit b?le. S&nbsp;t?m jsme 
194
u? nestihli p?ed sout??? experimentovat.<br>
187 195
<br>
188
Proto?e pou?it? procesor PIC16F876A neum? n?sobit a v&#367;bec jeho v?po&#269;etn? v?kon 
189
nen? omra&#269;uj?c? (kdybychom ho ale m&#283;li p&#345;ed lety, tak by jsme si ur&#269;it&#283; 
190
nest&#283;?ovali), byl celkem probl?m naprogramovat elektronick? diferenci?l na 
191
hnanou n?pravu. Nakonec se to vy&#345;e?ilo procedurou ?jakon?soben??, kter? 
192
kombinac? rotac? a podm?n&#283;n?ho s&#269;?t?n? prov?d? rychle pot&#345;ebn? v?po&#269;et s&nbsp;uspokojivou 
193
p&#345;esnost?.</font></p>
196
Proto?e pou?it? procesor PIC16F876A neum? n?sobit a v?bec jeho v?po?etn? v?kon 
197
nen? omra?uj?c? (kdybychom ho ale m?li p?ed lety, tak by jsme si ur?it? 
198
nest??ovali), byl celkem probl?m naprogramovat elektronick? diferenci?l na 
199
hnanou n?pravu. Nakonec se to vy?e?ilo procedurou ?jakon?soben??, kter? 
200
kombinac? rotac? a podm?n?n?ho s??t?n? prov?d? rychle pot?ebn? v?po?et 
201
s&nbsp;uspokojivou p?esnost?.</font></p>
194 202
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image013.jpg">
195 203
<img border="0" src="pic/image013_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image013.jpg"></a></font></p>
196
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 6: M&#283;ni&#269; v&nbsp;krabi&#269;ce od &#269;aje a primitivn? 
197
osv&#283;tlen? dr?hy.<br>
204
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 6: 
205
M?ni? v&nbsp;krabi?ce od ?aje a primitivn? osv?tlen? dr?hy.<br>
198 206
&nbsp;</font></p>
199 207
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image015.jpg">
200 208
<img border="0" src="pic/image015_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image015.jpg"></a></font></p>
201
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 7: Robot, p&#345;?tel &#269;lov&#283;ka.</font></p>
202
<p align="left"><font face="Times New Roman">Za&#269;ali jsme tedy testovat pro sledov?n? &#269;?ry asi nejobt??n&#283;j?? v&#283;c, dlouhou 
203
rovinku a na konci pravo?hlou zat?&#269;ku. P&#345;i dal??m zvy?ov?n? rychlosti za&#269;al 
204
robot v&nbsp;takov? zat?&#269;ce vypad?vat. Ne, ?e by p&#345;?mo vyjel a nevr?til se na dr?hu, 
205
ale polom&#283;r zat?&#269;en? byl men?? ne? polom&#283;r zat?&#269;ky a hrozilo tedy, ?e v&nbsp;Bratislav&#283; 
206
spadne ze stolu. Ud&#283;lali jsme p&#345;edpoklad, ?e je to zp&#367;sobeno pomal?m sn?mkov?m 
207
kmito&#269;tem kamery, ne? si robot sta&#269;il v?imnout, ?e je zat?&#269;ka ostr?, zmizela mu 
208
&#269;?ra ze zorn?ho pole.<br>
209
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 7: 
210
Robot, p??tel ?lov?ka.</font></p>
211
<p align="left"><font face="Times New Roman">Za?ali jsme tedy testovat pro 
212
sledov?n? ??ry asi nejobt??n?j?? v?c, dlouhou rovinku a na konci pravo?hlou 
213
zat??ku. P?i dal??m zvy?ov?n? rychlosti za?al robot v&nbsp;takov? zat??ce vypad?vat. 
214
Ne, ?e by p??mo vyjel a nevr?til se na dr?hu, ale polom?r zat??en? byl men?? ne? 
215
polom?r zat??ky a hrozilo tedy, ?e v&nbsp;Bratislav? spadne ze stolu. Ud?lali jsme 
216
p?edpoklad, ?e je to zp?sobeno pomal?m sn?mkov?m kmito?tem kamery, ne? si robot 
217
sta?il v?imnout, ?e je zat??ka ostr?, zmizela mu ??ra ze zorn?ho pole.<br>
209 218
<br>
210
Dal??m probl?mem bylo, ?e pokud bylo nerovnom&#283;rn? osv&#283;tlen? dr?hy, vypad?val 
211
kame&#345;e obraz. Kamera m? sice AGC, ale samoz&#345;ejm&#283;, ?e je schopna kompenzovat 
212
rozd?ly jasu jenom v&nbsp;ur&#269;it?ch mez?ch. Kupodivu nebyl probl?m v&nbsp;tunelu, kde si 
213
robot sv?t?, ale velk? probl?m byl s&nbsp;denn?m sv&#283;tlem, pokud p&#345;ich?zelo pouze z&nbsp;jednoho 
214
sm&#283;ru.<br>
219
Dal??m probl?mem bylo, ?e pokud bylo nerovnom?rn? osv?tlen? dr?hy, vypad?val 
220
kame?e obraz. Kamera m? sice AGC, ale samoz?ejm?, ?e je schopna kompenzovat 
221
rozd?ly jasu jenom v&nbsp;ur?it?ch mez?ch. Kupodivu nebyl probl?m v&nbsp;tunelu, kde si 
222
robot sv?t?, ale velk? probl?m byl s&nbsp;denn?m sv?tlem, pokud p?ich?zelo pouze 
223
z&nbsp;jednoho sm?ru.<br>
215 224
<br>
216
Konstruk&#269;n? &#345;e?en?, kter? n?sledovalo, bylo dopln&#283;n? dvou modr?ch &#269;idel po 
217
stran?ch robota na sledov?n? &#269;?ry. &#268;idla byla um?st&#283;na tak, ?e vid&#283;la &#269;?ru, a? 
218
kdy? &#269;?ra byla mimo zorn? pole kamery a uplat&#328;ovala se pouze v&nbsp;p&#345;?pad&#283;, ?e 
219
kamera &#269;?ru nevid?. To velmi zv??ilo spolehlivost sledov?n? &#269;?ry. Z?rove&#328; jsme 
220
tato &#269;idla pou?ili pro op&#283;tovn? vyhled?n? &#269;?ry po objet? cihly, proto?e jsme se 
221
b?li pro tento ?kol pou??t kameru, proto?e po dobu obj??d&#283;n? cihly kamera nevid? 
222
kontrastn? obr?zek (nevid? &#269;?ru) a d?ky AGC by mohla zaznamenat st?n nebo ?p?nu 
223
na trati jako &#269;?ru. <br>
225
Konstruk?n? ?e?en?, kter? n?sledovalo, bylo dopln?n? dvou modr?ch ?idel po 
226
stran?ch robota na sledov?n? ??ry. ?idla byla um?st?na tak, ?e vid?la ??ru, a? 
227
kdy? ??ra byla mimo zorn? pole kamery a uplat?ovala se pouze v&nbsp;p??pad?, ?e 
228
kamera ??ru nevid?. To velmi zv??ilo spolehlivost sledov?n? ??ry. Z?rove? jsme 
229
tato ?idla pou?ili pro op?tovn? vyhled?n? ??ry po objet? cihly, proto?e jsme se 
230
b?li pro tento ?kol pou??t kameru, proto?e po dobu obj??d?n? cihly kamera nevid? 
231
kontrastn? obr?zek (nevid? ??ru) a d?ky AGC by mohla zaznamenat st?n nebo ?p?nu 
232
na trati jako ??ru. <br>
224 233
<br>
225
Na obj??d&#283;n? cihly byl robot Camerus vybaven odometri? na prav?m kole. Vyu?ili 
226
jsme otvor&#367; ve v&#283;t??m kole p&#345;evodovky a IR z?vory z&nbsp;tisk?rny. Citlivost 
227
o<span lang="en-us">d</span>ometrie nebyla velk? (4 impulzy na jednu ot?&#269;ku kole&#269;ka (12,6mm)).<br>
234
Na obj??d?n? cihly byl robot Camerus vybaven odometri? na prav?m kole. Vyu?ili 
235
jsme otvor? ve v?t??m kole p?evodovky a IR z?vory z&nbsp;tisk?rny. Citlivost o<span lang="en-us">d</span>ometrie 
236
nebyla velk? (4 impulzy na jednu ot??ku kole?ka (12,6mm)).<br>
228 237
&nbsp;</font></p>
229
<p align="left"><b><font face="Times New Roman" size="4">Jak jsme jeli ?ladit? do V?dn&#283;</font></b></p>
230
<p align="left"><font face="Times New Roman">V?e pot&#345;ebn? bylo naprogramov?no, robot sledoval &#269;?ru. P&#345;eru?en? ned&#283;lalo 
231
probl?my, prost&#283; byl v?padek obrazu a robot pokra&#269;oval v&nbsp;p&#367;vodn?m sm&#283;ru p&#345;ed 
232
p&#345;eru?en?m. Cihla byla &#345;e?ena pomoc? odometrie. Takto vybaveni jsme odjeli do 
233
V?dn&#283; na Robot Challenge 2007. &#344;ekli jsme si, ?e to tam odlad?me, proto?e jsou 
234
tam jednodu??? podm?nky ne? v&nbsp;Bratislav&#283; (alespo&#328; na prvn? pohled, robot m&#367;?e 
235
b?t v&#283;t?? a tunel je tak? v&#283;t??, tak?e robot nemus? jet tak p&#345;esn&#283;).<br>
238
<p align="left"><b><font face="Times New Roman" size="4">Jak jsme jeli ?ladit? 
239
do V?dn?</font></b></p>
240
<p align="left"><font face="Times New Roman">V?e pot?ebn? bylo naprogramov?no, 
241
robot sledoval ??ru. P?eru?en? ned?lalo probl?my, prost? byl v?padek obrazu a 
242
robot pokra?oval v&nbsp;p?vodn?m sm?ru p?ed p?eru?en?m. Cihla byla ?e?ena pomoc? 
243
odometrie. Takto vybaveni jsme odjeli do V?dn? na Robot Challenge 2007. ?ekli 
244
jsme si, ?e to tam odlad?me, proto?e jsou tam jednodu??? podm?nky ne? 
245
v&nbsp;Bratislav? (alespo? na prvn? pohled, robot m??e b?t v?t?? a tunel je tak? 
246
v?t??, tak?e robot nemus? jet tak p?esn?).<br>
236 247
<br>
237 248
Rozhodnut? ladit robota na Robot Challenge se uk?zalo jako spr?vn?. Podm?nky 
238
toti? byly n?ro&#269;n?. Bodov? osv&#283;tlen?, dr?ha slo?en? z&nbsp;desek s&nbsp;mezerami, styl 
239
sout&#283;?e play-off.<br>
249
toti? byly n?ro?n?. Bodov? osv?tlen?, dr?ha slo?en? z&nbsp;desek s&nbsp;mezerami, styl 
250
sout??e play-off.<br>
240 251
<br>
241
Camerus ur&#269;it&#283; jezdil nejrychleji, ale nedok?zal objet cihlu! Jednou se stalo, 
242
?e uvid&#283;l mezeru mezi deskami, podruh? mu z&#345;ejm&#283; proklouzlo kole&#269;ko s&nbsp;odometri?, 
243
prost&#283; katastrofa! Alespo&#328;, ?e byl t&#345;et? v&nbsp;paraleln?m slalomu, to jsme mu ale 
244
zavinili my, proto?e jsme mu p&#345;i zkou?en? objet? cihly st?hli v?kon motor&#367; a pak 
245
jsme na to zapomn&#283;li. Za t&#345;et? m?sto tedy nemohl robot, ale lidsk? faktor.<br>
252
Camerus ur?it? jezdil nejrychleji, ale nedok?zal objet cihlu! Jednou se stalo, 
253
?e uvid?l mezeru mezi deskami, podruh? mu z?ejm? proklouzlo kole?ko s&nbsp;odometri?, 
254
prost? katastrofa! Alespo?, ?e byl t?et? v&nbsp;paraleln?m slalomu, to jsme mu ale 
255
zavinili my, proto?e jsme mu p?i zkou?en? objet? cihly st?hli v?kon motor? a pak 
256
jsme na to zapomn?li. Za t?et? m?sto tedy nemohl robot, ale lidsk? faktor.<br>
246 257
<br>
247 258
&nbsp;</font></p>
248 259
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image017.jpg">
249 260
<img border="0" src="pic/image017_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image017.jpg"></a></font></p>
250
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 8: Robot Challenge 2007, Parallel Slalom. Robot 
251
Camerus na dr?ze &#269;?slo 1. Na dr?ze jsou patrn? st?ny od bodov?ho osv&#283;tlen?.<br>
261
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 8: 
262
Robot Challenge 2007, Parallel Slalom. Robot Camerus na dr?ze ??slo 1. Na dr?ze 
263
jsou patrn? st?ny od bodov?ho osv?tlen?.<br>
252 264
&nbsp;</font></p>
253 265
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image019.jpg">
254 266
<img border="0" src="pic/image019_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image019.jpg"></a><span lang="en-us">
......
256 268
<img border="0" src="pic/P3180028_small.JPG" xthumbnail-orig-image="pic/P3180028.JPG"></a><br>
257 269
<br>
258 270
Obr<span lang="en-us">.</span> 9: Robot Camerus na Robot Challenge 2007. Robot 
259
nem? dostatek &#269;idel na bezpe&#269;n? objet? p&#345;ek??ky.<br>
271
nem? dostatek ?idel na bezpe?n? objet? p?ek??ky.<br>
260 272
&nbsp;</font></p>
261
<p align="left"><font face="Times New Roman">Jednozna&#269;n&#283; se uk?zalo, ?e obj??d&#283;t p&#345;ek??ku ?naslepo? nen? dobr? strategie a 
262
zejm?na, pokud je odometrie na hnan? n?prav&#283;.<br>
273
<p align="left"><font face="Times New Roman">Jednozna?n? se uk?zalo, ?e obj??d?t 
274
p?ek??ku ?naslepo? nen? dobr? strategie a zejm?na, pokud je odometrie na hnan? 
275
n?prav?.<br>
263 276
&nbsp;</font></p>
264 277
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Co s&nbsp;cihlou?</b></font></p>
265
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? v?voj jsme v&#283;novali obj??d&#283;n? cihly za pomoci &#269;idel. Jak? &#269;idla ale pou??t? 
266
M&#283;li jsme ?patn? zku?enosti s&nbsp;IR &#269;idly s&nbsp;3Orbise a roboty s&nbsp;ultrazvukem jsme 
267
zase na minul?ch ro&#269;n?c?ch vid&#283;li, ?e si spletli tunel s&nbsp;cihlou, p&#345;?padn&#283; 
268
nevid&#283;li cihlu, pokud se k&nbsp;n? bl??ili ze?ikma.<br>
278
<p align="left"><font face="Times New Roman">Dal?? v?voj jsme v?novali obj??d?n? 
279
cihly za pomoci ?idel. Jak? ?idla ale pou??t? M?li jsme ?patn? zku?enosti s&nbsp;IR 
280
?idly s&nbsp;3Orbise a roboty s&nbsp;ultrazvukem jsme zase na minul?ch ro?n?c?ch vid?li, 
281
?e si spletli tunel s&nbsp;cihlou, p??padn? nevid?li cihlu, pokud se k&nbsp;n? bl??ili 
282
ze?ikma.<br>
269 283
<br>
270
Nev&#283;d&#283;li jsme co s&nbsp;t?m a tak jsme za&#269;ali zkou?et. M&#283;&#345;ili jsme, co ?vid?? 
271
ultrazvuk a co r&#367;zn? optick? &#269;idla. P&#345;i m&#283;&#345;en? se uk?zaly v?echny p&#345;edpokl?dan? 
272
probl?my. Ultrazvuk vid? kde co, jenom ne cihlu, kdy? je ?ikmo. IR sn?ma&#269; vid? 
273
cihlu sice spolehliv&#283;, ale stejn&#283; dob&#345;e jako velkou b?lou ze&#271; n&#283;kolik metr&#367; 
274
daleko. Nakonec byla pro cihlu zvolena kombinace sedmi senzor&#367;. Skute&#269;n&#283; &#269;tete 
275
dob&#345;e, sedmi! Jeden IR senzor vp&#345;edu na detekci p&#345;ibl??en? se k&nbsp;cihle. Funguje 
276
na principu triangulace. IR vys?lac? dioda m? ?zkou hlin?kovou trubi&#269;kou z??en 
284
Nev?d?li jsme co s&nbsp;t?m a tak jsme za?ali zkou?et. M??ili jsme, co ?vid?? 
285
ultrazvuk a co r?zn? optick? ?idla. P?i m??en? se uk?zaly v?echny p?edpokl?dan? 
286
probl?my. Ultrazvuk vid? kde co, jenom ne cihlu, kdy? je ?ikmo. IR sn?ma? vid? 
287
cihlu sice spolehliv?, ale stejn? dob?e jako velkou b?lou ze? n?kolik metr? 
288
daleko. Nakonec byla pro cihlu zvolena kombinace sedmi senzor?. Skute?n? ?tete 
289
dob?e, sedmi! Jeden IR senzor vp?edu na detekci p?ibl??en? se k&nbsp;cihle. Funguje 
290
na principu triangulace. IR vys?lac? dioda m? ?zkou hlin?kovou trubi?kou z??en 
277 291
paprsek, aby nedoch?zelo k&nbsp;jeho integraci na velk? vzd?len? plo?e. Dal?? dva 
278
senzory jsou mikrosp?na&#269;e na mechanick?m n?razn?ku, kdyby se stalo, ?e 
279
triangula&#269;n? &#269;idlo cihlu p&#345;ehl?dne. To se m&#367;?e st?t v&nbsp;prudk? zat?&#269;ce. Z&nbsp;boku 
280
jsou pak ultrazvukov? senzor a d?lkom&#283;r s&nbsp;&#269;ervenou LED. Tyto &#269;idla udr?uj? 
281
konstantn? vzd?lenost od cihly p&#345;i jej?m obj??d&#283;n?. K&nbsp;tomu je?t&#283; ji? zm?n&#283;n? 
282
odometrie na prav?m kole&#269;ku, kter? zaji?&#357;uje prudkou zat?&#269;ku doleva jakmile je 
283
cihla detekov?na a nakonec kompas, kter? zabra&#328;uje, aby se robot vracel zp&#283;t po 
284
trati (to se m&#367;?e st?t, proto?e mezi p&#345;edn?m &#269;idlem a bo&#269;n?mi &#269;idly je slep? 
292
senzory jsou mikrosp?na?e na mechanick?m n?razn?ku, kdyby se stalo, ?e 
293
triangula?n? ?idlo cihlu p?ehl?dne. To se m??e st?t v&nbsp;prudk? zat??ce. Z&nbsp;boku 
294
jsou pak ultrazvukov? senzor a d?lkom?r s&nbsp;?ervenou LED. Tyto ?idla udr?uj? 
295
konstantn? vzd?lenost od cihly p?i jej?m obj??d?n?. K&nbsp;tomu je?t? ji? zm?n?n? 
296
odometrie na prav?m kole?ku, kter? zaji??uje prudkou zat??ku doleva jakmile je 
297
cihla detekov?na a nakonec kompas, kter? zabra?uje, aby se robot vracel zp?t po 
298
trati (to se m??e st?t, proto?e mezi p?edn?m ?idlem a bo?n?mi ?idly je slep? 
285 299
?hel).<br>
286 300
<br>
287
P&#345;id?n? dal??ch &#269;idel se neobe?lo bez konstruk&#269;n?ch probl?m&#367;. Bo&#269;n? LED &#269;idlo se 
288
uk?zalo jako m?lo citliv? a bylo to z&#345;ejm&#283; zp&#367;sobeno t?m, ?e se jedn? o 
289
pr&#367;myslov? &#269;idlo, kter? je norm?ln&#283; nap?jeno nap&#283;t?m 12 a? 48V. S&nbsp;na??m 
290
nap?jec?m nap&#283;t?m 7,2V a to je?t&#283; ob&#269;as, nebylo moc spokojeno. Byl tady p&#345;id?n 
291
dal?? m&#283;ni&#269; nahoru na 12V. Byl pou?it m&#283;ni&#269; ze star? s?&#357;ov? karty.</font></p>
292
<p align="left"><font face="Times New Roman">Samostatn?m konstruk&#269;n?m probl?mem 
293
bylo um?st&#283;n? kompasu. Nakonec musel b?t kompas um?st&#283;n nad v?echny desky s 
294
elektronikou a musel b?t orientov?n tak, aby &#269;idla byla pod ?hlem 45<span lang="en">? 
295
k </span>ose robota.<span lang="en"> Pokud byla &#269;idla v ose robota, byl kompas 
296
ovliv&#328;ov?n zbytkov?m magnetick?m polem v kovov?ch (zejm?na ?elezn?ch) &#269;?stech 
301
P?id?n? dal??ch ?idel se neobe?lo bez konstruk?n?ch probl?m?. Bo?n? LED ?idlo se 
302
uk?zalo jako m?lo citliv? a bylo to z?ejm? zp?sobeno t?m, ?e se jedn? o 
303
pr?myslov? ?idlo, kter? je norm?ln? nap?jeno nap?t?m 12 a? 48V. S&nbsp;na??m 
304
nap?jec?m nap?t?m 7,2V a to je?t? ob?as, nebylo moc spokojeno. Byl tady p?id?n 
305
dal?? m?ni? nahoru na 12V. Byl pou?it m?ni? ze star? s??ov? karty.</font></p>
306
<p align="left"><font face="Times New Roman">Samostatn?m konstruk?n?m probl?mem 
307
bylo um?st?n? kompasu. Nakonec musel b?t kompas um?st?n nad v?echny desky s 
308
elektronikou a musel b?t orientov?n tak, aby ?idla byla pod ?hlem 45<span lang="en">? 
309
k </span>ose robota.<span lang="en"> Pokud byla ?idla v ose robota, byl kompas 
310
ovliv?ov?n zbytkov?m magnetick?m polem v kovov?ch (zejm?na ?elezn?ch) ??stech 
297 311
robota.</span><br>
298 312
&nbsp;</font></p>
299
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;??</b></font></p>
300
<p align="left"><font face="Times New Roman">P&#345;id?n? kompasu na I2C sb&#283;rnici si vy??dalo p&#345;eadresaci kamery, proto?e kamera a 
301
kompas m&#283;ly na I2C sb&#283;rnici stejnou adresu a adresa kompasu se nedala zm&#283;nit. To 
302
kupodivu byl velk? probl?m, kter? jsme u? &#345;e?ili posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;?? a 
303
vynutil si tak z?sadn? z?sah jako rozebr?n? objektivu kamery, co? znamenalo 
304
pe&#269;liv? &#269;i?t&#283;n? pouzdra &#269;ipu kamery, proto?e p&#345;?padn? sm?tko na pouzd&#345;e &#269;ipu by 
305
m&#283;lo p&#345;i sout&#283;?i fat?ln? n?sledky. &#268;ip kamery sice p&#345;eadresaci um?, ale bylo 
306
nutn? p&#345;ipojit v?vod MULT (47) na <span lang="en-us">log_1 </span>a na to kupodivu na plo?n?m spoji kamery 
307
nebylo pamatov?no, p&#345;esto, ?e na plo?n?m spoji jsou plo?ky na odpory, kter? 
308
umo?&#328;uj? zm&#283;nu adresy.<br>
313
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Posledn? weekend p?ed 
314
sout???</b></font></p>
315
<p align="left"><font face="Times New Roman">P?id?n? kompasu na I2C sb?rnici si 
316
vy??dalo p?eadresaci kamery, proto?e kamera a kompas m?ly na I2C sb?rnici 
317
stejnou adresu a adresa kompasu se nedala zm?nit. To kupodivu byl velk? probl?m, 
318
kter? jsme u? ?e?ili posledn? weekend p?ed sout??? a vynutil si tak z?sadn? 
319
z?sah jako rozebr?n? objektivu kamery, co? znamenalo pe?liv? ?i?t?n? pouzdra 
320
?ipu kamery, proto?e p??padn? sm?tko na pouzd?e ?ipu by m?lo p?i sout??i fat?ln? 
321
n?sledky. ?ip kamery sice p?eadresaci um?, ale bylo nutn? p?ipojit v?vod MULT 
322
(47) na <span lang="en-us">log_1 </span>a na to kupodivu na plo?n?m spoji kamery 
323
nebylo pamatov?no, p?esto, ?e na plo?n?m spoji jsou plo?ky na odpory, kter? 
324
umo??uj? zm?nu adresy.<br>
309 325
&nbsp;</font></p>
310 326
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image021.jpg">
311 327
<img border="0" src="pic/image021_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image021.jpg"></a></font></p>
312
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 10: Propojka na PCB kamery umo?&#328;uj?c? jej? 
313
p&#345;eadresaci.<br>
328
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 
329
10: Propojka na PCB kamery umo??uj?c? jej? p?eadresaci.<br>
314 330
&nbsp;</font></p>
315
<p align="left"><font face="Times New Roman">Posledn? weekend p&#345;ed sout&#283;?? n?s napadlo je?t&#283; jednou proj?t seznam probl?m&#367;, 
316
kter? jsme si poznamenali v&nbsp;pr&#367;b&#283;hu lo&#328;sk? sout&#283;?e. Hned na za&#269;?tku tam bylo: ?Zkontrolovat, 
317
jestli neprokluzuj? kole&#269;ka na h&#345;?deli.? Prokluzovaly. Zkusili jsme je p&#345;ilepit 
318
anaerobn?m lepidlem. V?sledek byl, ?e se zalepily h&#345;?delky do lo?isek a kole&#269;ka 
319
prokluzovala d?l. Zkusili jsme je p&#345;ilepit epoxidem. Nane?t&#283;st? n?m trochu 
320
epoxidu z&#345;ejm&#283; nateklo do lo?isek a kole&#269;ka se zase utrhla. Posledn? weekend 
321
p&#345;ed sout&#283;?? jsme tedy m&#283;li zatuhl? p&#345;evodovky a kole&#269;ka prokluzovala. Sna?ili 
322
jsme se do h&#345;?delek vyvrtat d?rky a d?t tam kol?k, ale vrt?k v&#367;bec nitridovanou 
323
ocel z&nbsp;CD mechanik nebral. Nakonec jsme do h&#345;?delek pouze vypilovali dr??ky a 
324
op&#283;t jsme je zalili epoxidem. Jestli neprokluzuj?, jsme pro jistotu u? 
325
nezkou?eli.<br>
331
<p align="left"><font face="Times New Roman">Posledn? weekend p?ed sout??? n?s 
332
napadlo je?t? jednou proj?t seznam probl?m?, kter? jsme si poznamenali v&nbsp;pr?b?hu 
333
lo?sk? sout??e. Hned na za??tku tam bylo: ?Zkontrolovat, jestli neprokluzuj? 
334
kole?ka na h??deli.? Prokluzovaly. Zkusili jsme je p?ilepit anaerobn?m lepidlem. 
335
V?sledek byl, ?e se zalepily h??delky do lo?isek a kole?ka prokluzovala d?l. 
336
Zkusili jsme je p?ilepit epoxidem. Nane?t?st? n?m trochu epoxidu z?ejm? nateklo 
337
do lo?isek a kole?ka se zase utrhla. Posledn? weekend p?ed sout??? jsme tedy 
338
m?li zatuhl? p?evodovky a kole?ka prokluzovala. Sna?ili jsme se do h??delek 
339
vyvrtat d?rky a d?t tam kol?k, ale vrt?k v?bec nitridovanou ocel z&nbsp;CD mechanik 
340
nebral. Nakonec jsme do h??delek pouze vypilovali dr??ky a op?t jsme je zalili 
341
epoxidem. Jestli neprokluzuj?, jsme pro jistotu u? nezkou?eli.<br>
326 342
<br>
327
Je?t&#283; bylo nutn? znovu zab&#283;hnout p&#345;evodovky, to jsme d&#283;lali p&#345;es noc z&nbsp;pond&#283;l? 
328
na ?ter? (IstRobot b?v? ve st&#345;edu a my tam obvykle jedeme v&nbsp;?ter? dopoledne). 
329
Motory se to&#269;ily do r?na do posledn? chv?le p&#345;ed nalo?en?m robota do auta.<br>
343
Je?t? bylo nutn? znovu zab?hnout p?evodovky, to jsme d?lali p?es noc z&nbsp;pond?l? 
344
na ?ter? (IstRobot b?v? ve st?edu a my tam obvykle jedeme v&nbsp;?ter? dopoledne). 
345
Motory se to?ily do r?na do posledn? chv?le p?ed nalo?en?m robota do auta.<br>
330 346
&nbsp;</font></p>
331
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Noc p&#345;ed sout&#283;??</b></font></p>
332
<p align="left"><font face="Times New Roman">?Kdyby nebylo posledn? noci, tak nen? ??dn? projekt dokon&#269;en.? Odpoledne jsme 
333
p&#345;ijeli do Bratislavy na ubytovnu, rozlo?ili dr?hy a za&#269;ali ladit posledn? &#345;?dky 
334
programu. V&nbsp;na?em p&#345;?pad&#283; to m&#283;lo b?t zpracov?n? logu z&nbsp;j?zdy.<br>
347
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>Noc p?ed sout???</b></font></p>
348
<p align="left"><font face="Times New Roman">?Kdyby nebylo posledn? noci, tak 
349
nen? ??dn? projekt dokon?en.? Odpoledne jsme p?ijeli do Bratislavy na ubytovnu, 
350
rozlo?ili dr?hy a za?ali ladit posledn? ??dky programu. V&nbsp;na?em p??pad? to m?lo 
351
b?t zpracov?n? logu z&nbsp;j?zdy.<br>
335 352
<br>
336
A v&#367;bec to nejezdilo. Robot m&#283;l mal? v?kon v&nbsp;levoto&#269;iv? zat?&#269;ce, p&#345;i obj??d&#283;n? 
337
cihly se dokonce ob&#269;as zastavil. No jasn&#283;, &#345;ekli jsme si, jsou st?le zatuhl? 
338
p&#345;evodovky, zm&#283;nili jsme p?r konstant v&nbsp;programu a jak? tak? to zase jezdilo. 
339
Situace se ale o p&#367;lnoci zase zhor?ila a za&#269;al smrd&#283;t H-m&#367;stek. Vym&#283;nili jsme 
340
tedy H-m&#367;stek a nepomohlo to. Vym&#283;nili jsme tedy motor a pomohlo to! Prost&#283; jsme 
341
neust?l?m lad&#283;n?m programu a zkou?en?m zni&#269;ili jeden motor! Vr?tili jsme tedy do 
342
robota p&#367;vodn? H-m&#367;stek (asi tak v&nbsp;jednu hodinu r?no) a zase to nejelo. M&#283;&#345;en?m 
343
jsme pak zjistili dv&#283; v&#283;ci, jednak byly p&#345;es p?jec? lak odizolov?ny zemn?c? 
344
?rouby na plo?n?m spoji H-m&#367;stku a tak v?echen proud tekl p&#345;es h&#345;eb?nkov? 
345
konektor a pak tam je?t&#283; byl zkrat p&#345;es jeden tranzistor H-m&#367;stku, tak?e jeden 
346
motor nereverzoval. P&#345;edstavte si, ?e tyto z?vady byly vykompenzov?ny 
347
regul?torem v&nbsp;software a ?e s&nbsp;nimi byl Camerus na Robot Challenge t&#345;et?!<br>
353
A v?bec to nejezdilo. Robot m?l mal? v?kon v&nbsp;levoto?iv? zat??ce, p?i obj??d?n? 
354
cihly se dokonce ob?as zastavil. No jasn?, ?ekli jsme si, jsou st?le zatuhl? 
355
p?evodovky, zm?nili jsme p?r konstant v&nbsp;programu a jak? tak? to zase jezdilo. 
356
Situace se ale o p?lnoci zase zhor?ila a za?al smrd?t H-m?stek. Vym?nili jsme 
357
tedy H-m?stek a nepomohlo to. Vym?nili jsme tedy motor a pomohlo to! Prost? jsme 
358
neust?l?m lad?n?m programu a zkou?en?m zni?ili jeden motor! Vr?tili jsme tedy do 
359
robota p?vodn? H-m?stek (asi tak v&nbsp;jednu hodinu r?no) a zase to nejelo. M??en?m 
360
jsme pak zjistili dv? v?ci, jednak byly p?es p?jec? lak odizolov?ny zemn?c? 
361
?rouby na plo?n?m spoji H-m?stku a tak v?echen proud tekl p?es h?eb?nkov? 
362
konektor a pak tam je?t? byl zkrat p?es jeden tranzistor H-m?stku, tak?e jeden 
363
motor nereverzoval. P?edstavte si, ?e tyto z?vady byly vykompenzov?ny 
364
regul?torem v&nbsp;software a ?e s&nbsp;nimi byl Camerus na Robot Challenge t?et?!<br>
348 365
<br>
349
Pak u? jenom sta&#269;ilo doprogramovat tu logovac? proceduru (p&#345;episovala pam&#283;&#357;). A 
350
kolem p?t? hodiny rann? byl robot p&#345;ipraven na sout&#283;?.<br>
366
Pak u? jenom sta?ilo doprogramovat tu logovac? proceduru (p?episovala pam??). A 
367
kolem p?t? hodiny rann? byl robot p?ipraven na sout??.<br>
351 368
&nbsp;</font></p>
352 369
<p align="left"><font face="Times New Roman" size="4"><b>IstRobot 2007</b></font></p>
353
<p align="left"><font face="Times New Roman">IstRobot 2007 n?s skute&#269;n&#283; p&#345;ekvapil, byla na n&#283;m z&nbsp;na?eho pohledu nejslo?it&#283;j?? 
354
dr?ha, jakou jsme kdy vid&#283;li. Extr?mn&#283; dlouh? p&#345;eru?en?, nav?c v&nbsp;inflexn?m bod&#283; 
355
(to n?s v&#367;bec nenapadlo, ?e je mo?n?), cihla hned za pravo?hlou zat?&#269;kou (sotva 
356
robot vyjede ze zat?&#269;ky, b?c, a je tu cihla), viz Obr?zek 11. </font></p>
370
<p align="left"><font face="Times New Roman">IstRobot 2007 n?s skute?n? 
371
p?ekvapil, byla na n?m z&nbsp;na?eho pohledu nejslo?it?j?? dr?ha, jakou jsme kdy 
372
vid?li. Extr?mn? dlouh? p?eru?en?, nav?c v&nbsp;inflexn?m bod? (to n?s v?bec 
373
nenapadlo, ?e je mo?n?), cihla hned za pravo?hlou zat??kou (sotva robot vyjede 
374
ze zat??ky, b?c, a je tu cihla), viz Obr?zek 11. </font></p>
357 375
<p align="left">&nbsp;</p>
358 376
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image023.jpg">
359 377
<img border="0" src="pic/image023_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image023.jpg"></a></font></p>
360
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 11: IstRobot 2007 ? tvar dr?hy.</font></p>
378
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span> 
379
11: IstRobot 2007 ? tvar dr?hy.</font></p>
361 380
<p align="left"><font face="Times New Roman">Potenci?ln?m probl?mem byly 
362
magnetick? stoj?nky na kter?ch st?ly &#269;idla &#269;asom?ry. Magnetick? pole nad dr?hou 
363
bylo d?ky nim zna&#269;n&#283; nehomogenn? (stoj?nek na Obr. 11 vlevo dole a dva stoj?nky 
364
na startu). Robot vyu??val kompas pouze u cihly, a z&#345;ejm&#283; byl stoj?nek 
365
dostate&#269;n&#283; daleko/bl?zko, ?e nakonec nevadil. ?daje z kompasu se zpracov?valy 
366
diferen&#269;n&#283;, tak?e nevadilo, ?e byla d?ky stoj?nk&#367;m odchylka v celkov? orientaci 
367
magnetick?ho pole Zem&#283;, podstatn? bylo, aby nedoch?zelo k velk?m zak&#345;iven?m pole 
368
v oblasti cihly. K &#269;emu?, jak jsme zm&#283;&#345;ili, &#269;?ste&#269;n&#283; doch?zelo, ale software se 
369
s t?m vypo&#345;?dal, kdy? v??il ?daje ze v?ech &#269;idel p&#345;i obj??d&#283;n? p&#345;ek??ky.</font></p>
370
<p align="left"><font face="Times New Roman">Obt??nost trati se 
371
uk?zala hned v&nbsp;prvn? j?zd&#283;, Camerus vypadnul na p&#345;eru?en?. V&nbsp;druh? j?zd&#283; jsme 
372
sn??ili v?kon motor&#367;, zde ale zase hrozilo, ?e se robot nerozjede, pokud n&#283;kde (nap&#345;?klad 
373
p&#345;i obj??d&#283;n? cihly) v?razn&#283; zpomal?. Robot jel plynuleji, p&#345;esto vyjel v&nbsp;p&#345;eru?en? 
374
(to d? rozum, proto?e kop?roval tvar dr?hy p&#345;ed p&#345;eru?en?m), vyhnul se tunelu, 
375
znovu na?el dr?hu (to fungovalo dob&#345;e) a na podruh? projel. Byl to ?sp&#283;ch, ale 
376
velk? &#269;asov? ztr?ta a nav?c si robot ?patn&#283; zapamatoval dr?hu pro dal?? j?zdu, 
381
magnetick? stoj?nky na kter?ch st?ly ?idla ?asom?ry. Magnetick? pole nad dr?hou 
382
bylo d?ky nim zna?n? nehomogenn? (stoj?nek na Obr. 11 vlevo dole a dva stoj?nky 
383
na startu). Robot vyu??val kompas pouze u cihly, a z?ejm? byl stoj?nek 
384
dostate?n? daleko/bl?zko, ?e nakonec nevadil. ?daje z kompasu se zpracov?valy 
385
diferen?n?, tak?e nevadilo, ?e byla d?ky stoj?nk?m odchylka v celkov? orientaci 
386
magnetick?ho pole Zem?, podstatn? bylo, aby nedoch?zelo k velk?m zak?iven?m pole 
387
v oblasti cihly. K ?emu?, jak jsme zm??ili, ??ste?n? doch?zelo, ale software se 
388
s t?m vypo??dal, kdy? v??il ?daje ze v?ech ?idel p?i obj??d?n? p?ek??ky.</font></p>
389
<p align="left"><font face="Times New Roman">Obt??nost trati se uk?zala hned 
390
v&nbsp;prvn? j?zd?, Camerus vypadnul na p?eru?en?. V&nbsp;druh? j?zd? jsme sn??ili v?kon 
391
motor?, zde ale zase hrozilo, ?e se robot nerozjede, pokud n?kde (nap??klad p?i 
392
obj??d?n? cihly) v?razn? zpomal?. Robot jel plynuleji, p?esto vyjel v&nbsp;p?eru?en? 
393
(to d? rozum, proto?e kop?roval tvar dr?hy p?ed p?eru?en?m), vyhnul se tunelu, 
394
znovu na?el dr?hu (to fungovalo dob?e) a na podruh? projel. Byl to ?sp?ch, ale 
395
velk? ?asov? ztr?ta a nav?c si robot ?patn? zapamatoval dr?hu pro dal?? j?zdu, 
377 396
proto?e bloudil.</font></p>
378
<p align="left"><font face="Times New Roman">Programovali jsme m?sto ob&#283;da a nakonec jsme to p&#345;eru?en? vy&#345;e?ili. Prost&#283; jsme 
379
zohlednili, ?e dr?ha za p&#345;eru?en?m m&#367;?e pokra&#269;ovat i na druhou stranu. Zn? to 
380
jednodu?e, ale ?prava programu nebyla tak jednoduch?, viz sout&#283;?n? verzi 
381
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/Camerus/sw/#_Designs_ROBOTS_Camerus_sw_">firmware</a>.</font></p>
382
<p align="left"><font face="Times New Roman">Fin?lov? j?zda prob&#283;hla bez 
383
probl?m&#367;, robot sice jel na m?n&#283; jak polovinu regula&#269;n?ho rozsahu a bez na?eho 
384
z?sahu by se s&nbsp;dr?hou dob&#345;e nevypo&#345;?dal, ale jsme r?di, ?e dojel a nakonec 
385
stejn&#283; za to nemohl robot, ale my, ?e jsme mu naprogramovali, ?e dr?ha za 
386
p&#345;eru?en?m nem&#367;?e v?st na druhou stranu. Nakonec se poda&#345;ilo s&nbsp;robotem s&nbsp;&#269;asem 
387
12,5s ud&#283;lat ?rekord trati? <span lang="en-us">;-)</span><br>
397
<p align="left"><font face="Times New Roman">Programovali jsme m?sto ob?da a 
398
nakonec jsme to p?eru?en? vy?e?ili. Prost? jsme zohlednili, ?e dr?ha za 
399
p?eru?en?m m??e pokra?ovat i na druhou stranu. Zn? to jednodu?e, ale ?prava 
400
programu nebyla tak jednoduch?, viz sout??n? verzi 
401
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/Camerus/sw/#_Designs_ROBOTS_Camerus_sw_">
402
firmware</a>.</font></p>
403
<p align="left"><font face="Times New Roman">Fin?lov? j?zda prob?hla bez 
404
probl?m?, robot sice jel na m?n? jak polovinu regula?n?ho rozsahu a bez na?eho 
405
z?sahu by se s&nbsp;dr?hou dob?e nevypo??dal, ale jsme r?di, ?e dojel a nakonec 
406
stejn? za to nemohl robot, ale my, ?e jsme mu naprogramovali, ?e dr?ha za 
407
p?eru?en?m nem??e v?st na druhou stranu. Nakonec se poda?ilo s&nbsp;robotem s&nbsp;?asem 
408
12,5s ud?lat ?rekord trati? <span lang="en-us">;-)</span><br>
388 409
&nbsp;</font></p>
389 410
<p align="center"><font face="Times New Roman"><a href="pic/image025.jpg">
390 411
<img border="0" src="pic/image025_small.jpg" xthumbnail-orig-image="pic/image025.jpg"></a></font></p>
391
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span>12: Robot Camerus - fin?ln? verze robota.<br>
412
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">.</span>12: 
413
Robot Camerus - fin?ln? verze robota.<br>
392 414
<br>
393 415
&nbsp;</font></p>
394 416
<p align="center"><a href="pic/index.2.gif">
395 417
<img border="0" src="pic/index.1.gif" xthumbnail-orig-image="pic/index.2.gif"></a></p>
396
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>13: Blokov? sch?ma propojen? modul&#367; robota.<br>
418
<p align="center"><font face="Times New Roman">Obr<span lang="en-us">. </span>
419
13: Blokov? sch?ma propojen? modul? robota.<br>
397 420
&nbsp;</font></p>
398
<p align="left"><font face="Arial">Desky plo?n?ch spoj&#367; a popis jednotliv?ch modul&#367; robota naleznete na 
421
<p align="left"><font face="Arial">Desky plo?n?ch spoj? a popis jednotliv?ch 
422
modul? robota naleznete na 
399 423
<a href="http://www.mlab.cz/">http://www.mlab.cz/</a> 
400 424
.<br>
401 425
&nbsp;</font></p>
402 426
<p align="left"><font face="Arial">Deska procesoru<br>
403
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PIC16F87x/#_Modules_PIC16F87x_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPIC16F87x%2F#_Modules_PIC16F87x_</a>
427
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PIC16F87x/#_Modules_PIC16F87x_">
428
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPIC16F87x%2F#_Modules_PIC16F87x_</a>
404 429
<br>
405 430
&nbsp;</font></p>
406
<p align="left"><font face="Arial">H-m&#367;stky<br>
407
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/HBRIDGE/#_Modules_HBRIDGE_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FHBRIDGE%2F#_Modules_HBRIDGE_</a>
431
<p align="left"><font face="Arial">H-m?stky<br>
432
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/HBRIDGE/#_Modules_HBRIDGE_">
433
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FHBRIDGE%2F#_Modules_HBRIDGE_</a>
408 434
<br>
409 435
&nbsp;</font></p>
410 436
<p align="left"><font face="Arial">LEDbar<br>
411
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/LEDbar/#_Modules_LEDbar_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FLEDbar%2F#_Modules_LEDbar_</a><br>
437
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/LEDbar/#_Modules_LEDbar_">
438
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FLEDbar%2F#_Modules_LEDbar_</a><br>
412 439
&nbsp;</font></p>
413
<p align="left"><font face="Arial">M&#283;ni&#269;<br>
414
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PowerSupply/BATPOWER02A/#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPowerSupply%2FBATPOWER02A%2F#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_</a><br>
440
<p align="left"><font face="Arial">M?ni?<br>
441
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/PowerSupply/BATPOWER02A/#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_">
442
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FPowerSupply%2FBATPOWER02A%2F#_Modules_PowerSupply_BATPOWER02A_</a><br>
415 443
&nbsp;</font></p>
416 444
<p align="left"><font face="Arial">IR modul?tor<br>
417
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TXIR/#_Modules_TXIR_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTXIR%2F#_Modules_TXIR_</a><br>
445
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TXIR/#_Modules_TXIR_">
446
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTXIR%2F#_Modules_TXIR_</a><br>
418 447
&nbsp;</font></p>
419
<p align="left"><font face="Arial">Osv&#283;tlen? dr?hy<br>
448
<p align="left"><font face="Arial">Osv?tlen? dr?hy<br>
420 449
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/Camerus/LEDpanel/#_Designs_ROBOTS_Camerus_LEDpanel_">
421 450
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FDesigns%2FROBOTS%2FCamerus%2FLEDpanel%2F#_Designs_ROBOTS_Camerus_LEDpanel_</a></font><br>
422 451
&nbsp;</p>
423 452
<p align="left"><font face="Arial">Univerz?lka pro 7432<br>
424
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/UNI/UNIDIL1601A/#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FUNI%2FUNIDIL1601A%2F#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_</a><br>
453
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/UNI/UNIDIL1601A/#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_">
454
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FUNI%2FUNIDIL1601A%2F#_Modules_UNI_UNIDIL1601A_</a><br>
425 455
&nbsp;</font></p>
426 456
<p align="left"><font face="Arial">Trimry<br>
427
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TRIMQUAD01A/#_Modules_TRIMQUAD01A_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTRIMQUAD01A%2F#_Modules_TRIMQUAD01A_</a><br>
457
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Modules/TRIMQUAD01A/#_Modules_TRIMQUAD01A_">
458
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FModules%2FTRIMQUAD01A%2F#_Modules_TRIMQUAD01A_</a><br>
428 459
&nbsp;</font></p>
429
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;pou?it?mu kamerov?mu &#269;ipu je na 
430
<a href="http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF">http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF</a> 
460
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;pou?it?mu kamerov?mu ?ipu je na 
461
<a href="http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF">
462
http://www.cmucam.org/attachment/wiki/Documentation/OV6620.PDF</a> 
431 463
.<br>
432 464
&nbsp;</font></p>
433 465
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;US senzoru je na 
434
<a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml">http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml</a> .<br>
466
<a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml">
467
http://www.robot-electronics.co.uk/htm/srf08tech.shtml</a> .<br>
435 468
&nbsp;</font></p>
436 469
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace ke kompasu je na<span lang="en-us">
437
</span><a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml">http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml</a> .<br>
470
</span><a href="http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml">
471
http://www.robot-electronics.co.uk/htm/cmps3doc.shtml</a> .<br>
438 472
&nbsp;</font></p>
439
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;robotu 3Orbis, ze kter?ho Camerus vy?el, je na<span lang="en-us">
473
<p align="left"><font face="Arial">Dokumentace k&nbsp;robotu 3Orbis, ze kter?ho 
474
Camerus vy?el, je na<span lang="en-us">
440 475
</span>
441
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/3Orbis/#_Designs_ROBOTS_3Orbis_">http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FDesigns%2FROBOTS%2F3Orbis%2F#_Designs_ROBOTS_3Orbis_</a> 
476
<a href="http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&path=/Designs/ROBOTS/3Orbis/#_Designs_ROBOTS_3Orbis_">
477
http://www.mlab.cz/WebSVN/listing.php?repname=MLAB&amp;path=%2FDesigns%2FROBOTS%2F3Orbis%2F#_Designs_ROBOTS_3Orbis_</a> 
442 478
.</font></p>
443 479
<p align="left"><font face="Arial"><span lang="en-us">Videoz</span>?znam, jak 
444
Camerus jezdil p&#345;i sout&#283;?i IstRobot 2007:<br>
480
Camerus jezdil p?i sout??i IstRobot 2007:<br>
445 481
<a href="video/1.wmv">1. j?zda</a>, <a href="video/2.wmv">2. j?zda</a>,
446 482
<a href="video/3.wmv">3. j?zda</a>.</font></p>
447 483

  
:@created_atf1426230114.3465459-Ï:@expires_in0